Kraje rozhodně nešetří, úředníkům přidávají. Škrtá jen Kuba

Ostatní kraje se obvykle shodují, že jim přibývá agenda, proto propouštět nemohou. „Bude záležet na objemu přesouvaných nových kompetencí z centra na kraje nebo kompetencí generovaných novou legislativou,“ řekla Právu mluvčí úřadu na Vysočině Jitka Svatošová.

Kraj od roku 2019 počty úředníků navýšil z 466 na 480. O 26 zaměstnanců se rozrostl také úřad nejlidnatějšího Středočeského kraje. Ani ten o žádném propouštění neuvažuje, řekl Právu mluvčí David Šíma.

Jihomoravský kraj v posledních letech nabral přes 30 zaměstnanců. „V poslední době se potýkáme spíše s problémem obsadit uvolněné pozice (kybernetická bezpečnost, právníci, IT), které potřebujeme k zabezpečení vykonávaných činností,“ sdělila Právu mluvčí Alena Knotková. „Bohužel k zeštíhlování nepřispívá ani legislativa a judikatura přinášející další požadavky (nejen) na krajské úřady,“ dodala.

Olomoucký kraj se od roku 2019 snížil o 29 úředníků, další snižování stavů se však nechystá. „I nám přibývá agenda pro nové činnosti stanovené buď zákonem, nebo ústředními správními orgány, případně rozhodnuté samosprávnými orgány kraje,“ sdělila Právu mluvčí kraje Alena Minxová. Podle ní jde například o zpracování a vedení digitální technické mapy, vydávání jednotného environmentálního stanoviska, vytvoření a vedení datového portálu kraje a další.

Asi o pět procent z 2370 na 2272 se snížil stav úředníků na magistrátu v Praze. Ta má jako kraj a zároveň hlavní město však proti krajským úřadům širší agendu.

O razantnějším zeštíhlování hovoří jen Jihočeský kraj. Stav úředníků od roku 2019 snížil o 11 procent z 521 na 466. Podle Kuby to nemělo vliv na výkon a rychlost úřadu, v propouštění chce proto pokračovat.

„Po příchodu na krajský úřad jsem řekl, že tu má být jen tolik lidí, kolik je potřeba, nikdo navíc,“ řekl Právu. „Chceme ve snižování stavu pokračovat. Ukázalo se přesně to, co jsem si myslel, žádné lhůty se neprodloužily, všechno zvládáme. Rezervy ještě jsou,“ dodal.

Každé oddělení úřadu má být podle Kuby co nejefektivnější. „Tak, jak to má být normálně ve firmě, kde je vždy počet zaměstnanců tak, aby se práce zvládla udělat,“ dodal.

Podle Kuby lze k zeštíhlování přikročit i přes vzrůstající povinnosti úřadu. „Je to rozhodnutí politiků. Úředníci budou vždycky tvrdit, že jich je málo. Ale když se téhle argumentaci podvolíte, tak se tady nehneme,“ míní Kuba.

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) upozornil, že čísla počtů zaměstnanců úřady mohou zkreslovat. „Jsou kraje, které mají ve stavu zaměstnanců úklid, ochranku i recepční, jiné kraje to mají outsourcované, takže tyto zaměstnance nemají ve svém stavu a platí to zvlášť,“ řekl Netolický. Právě pardubický úřad si tyto pracovníky převedl mezi své zaměstnance. Jejich počty přitom od roku 2019 navýšil o tři lidi.

Ve všech krajských úřadech je průměrný plat zaměstnance o několik tisíc výš, než jaký je průměr v kraji. Nejvíc platí Praha, a to přes 58 tisíc korun. Průměrný plat v hlavním městě je přitom podle statistického úřadu zhruba o deset tisíc nižší. „V tomto směru je nutné podotknout, že zaměstnanci úřadu jsou řazeni do tabulkových platů, jejich výši určuje vláda,“ řekl Právu mluvčí Vít Hofman.

V lednu 2020 došlo k navýšení platových tarifů o 1500 korun. V krajích však vzrostly platy obvykle o víc.

Svým zaměstnancům od roku 2019 přilepšil středočeský úřad v průměru skoro o 7000 korun na 47 tisíc korun (průměr v kraji je 39 700 Kč). Razantní růst nastal i na Ústecku, kde průměrný plat v úřadu vzrostl od roku 2019 z 35 tisíc na 42 tisíc korun (průměr v kraji je 36 300 Kč), nebo na pardubickém úřadu, kde si v průměru polepšili o 6000 korun na 41 500 korun (krajský průměr 34 800 Kč).

Vládní strany, které převládají i ve vedení krajů, se přitom zavázaly, že budou na státní správě šetřit. „Na základě inventury všech agend státu do konce roku 2022 představíme konkrétní plány na snížení počtu úřednických míst. Zbytečné úřední úkony zrušíme a potřebné služby zefektivníme,“ sliboval kabinet v programovém prohlášení.