Na úřadech práce panuje chaos, frustrace i násilí

Vyplývá to ze zprávy generálního ředitelství Úřadu práce o stavu a řízení rizik za rok 2012. A to ještě podle zprávy nestíhají úředníci o všech problémech informovat.

Problémy s informačními systémy začaly hned na začátku roku 2012, kdy byly spuštěny. Po léta vyvíjený program společnosti OKsystém začaly nahrazovat aplikace firmy Fujitsu, která dostala zakázku bez výběrového řízení. Od neslavného začátku se na systémech mnoho nezlepšilo, nezaměstnanost ale zůstala vysoká a na lidi bez práce byly státem naloženy další povinnosti.

Informační systémy podle oficiální zprávy Úřadu práce dodnes nefungují. „Ani po bezmála roce od jejich spuštění nezaručují spolehlivou výplatu dávek včetně procesů navazujících na zpracování dat (evidence, statistika apod.),“ stojí ve zprávě.

Nové aplikace pracovníkům ÚP práci nejenže nezjednodušily, ale i zkomplikovaly, a to natolik, že úbytek pracovních sil zkraje roku 2012 byl o to tíživější. „Významná část rizik lidského faktoru vyplývá z přetrvávajících problémů v oblasti ICT, zejména problematické funkčnosti nových agendových aplikací,“ uvádí zpráva.

Úředníci věnují více času obsluze než individuální práci s klienty. K tomu se nabalují další potíže. Zpráva popisuje, jak stále častěji úředníci čelí lživým osočením, nevybíravé verbální, místy však i fyzické agresivitě, poškozování či zcizování majetku ÚP, záměrnému znečišťování úřadoven apod. ze strany netrpělivých klientů. To vše kvůli špatně fungující výpočetní technice a omezování dostupnosti dávek.

Zpráva to pojmenovává jako „rizika, jejichž společným jmenovatelem je permanentní stres, vyčerpání (zejména psychické), pocity ohrožení a celkové frustrace, vedoucí až k syndromu vyhoření. Z toho pak rezultuje celá řada důsledků, které z čím dál rizikovější povahy práce vyplývají“.

Jednak takoví pracovníci mnohem snáze podléhají nemocem, což při komplikovanosti nynějších postupů a chabých personálních kapacitách jednotlivých pracovišť, kdy je prakticky každý úředník nezastupitelný, je dalším zásahem do chodu ÚP; jednak si především kvalifikovaní pracovníci hledají zaměstnání jinde – v tom má hrát svou roli i klima na pracovišti, které kvůli nadměrné psychické zátěži houstne.

Ač se mohou úředníci snažit sebevíc a dohánět nedokončené úkoly ve volném čase, o čemž se lze také ve zprávě dočíst, dochází pro nadměrné vypětí k chybám, které často pramení z nepozornosti, kdy si třeba úředník nedostatečně prověří osobní doklady či úplnost a správnost žádosti o dávky. Může dojít i k chybnému postupu ve správním řízení. Což opět klientům na klidu nepřidá.

Zpráva o stavu rizik dává největší prostor problémům s výpočetní technikou. Jedním z hlavních problémů je, že kterýkoli zaměstnanec může zasáhnout do databáze klienta a svými zásahy, úpravami změnit částky podpor, zasílání atd., aniž by bylo možné zjistit, kdo úpravy provedl. Úředníci jsou tak bez vlastního přičinění v nebezpečí trestního stíhání.

A nelze ani zpětně dohledat, kdo změnil adresu nebo číslo účtu, takže „existuje reálná možnost vytunelování peněžních prostředků na cizí účty“. Z aplikací nelze získat potřebné statistiky, které se pak musí i několikrát měsíčně zpracovávat ručně. Aplikace jsou špatně provázány, což může vést i k vymáhání dluhu, který byl již splacen. Programy často vypadávají a jsou nedostupné.

„Dávky, odeslané do jednotného výplatního místa, nejsou často po dlouhé době vyplaceny,“ uvádí zpráva. Jejich nespolehlivost tkví i v tom, že mohou vygenerovat chybné rozhodnutí. Horší jsou také programy na zpracování pošty.

Aplikace jsou popisovány také jako zbytečně složité, zpětné operace u nich nefungují, někdy se dokonce program chová svévolně, protože s některými variantami jednání mezi úředníkem a klientem nepočítá. Uživatel se nemůže ani podívat na výsledky své práce a zkontrolovat ji. Může dojít ke zdvojení plateb. Chybějí kolonky pro důležité poznámky atd. A to je jen namátkový výčet z 51 připomínek.

Podle zprávy nejsou úředníci ohodnoceni adekvátně tomu, co podstupují, ani se jim nedostává patřičného školení. Změn přitom byla loni na ÚP celá řada. Kromě jiného se musel vypořádat s novinkami typu sKaret, docházek nezaměstnaných (DONEZ) či veřejné služby – dnes už Ústavním soudem zakázané.

Počet zaměstnanců byl snížen s tím, že ÚP přestaly přímo zprostředkovávat zaměstnání, což měly začít dělat soukromé agentury. Převzaly ale veškerou agendu podpor a příspěvků, což mělo kompenzovat 1660 zaměstnanců obecních úřadů, které měly některé agendy na starost.

Podle zprávy bylo ale snížení stavů dorovnáno jen částečně.