Na Univerzitě Karlově to vře. „Nechci být součástí kampaně rektorky,“ vzkázal prorektor a rezignoval

„Rezignaci jsem podal, protože už nechci být součástí volební kampaně paní rektorky. Půl roku a možná déle řešíme dobré jméno Univerzity Karlovy. Běží nám tady trestní oznámení, stošestky, střety zájmů. Myslím, že jméno univerzity je už pošlapané,“ řekl Vlach v pátek před Akademickým senátem i před samotnou rektorkou Králíčkovou.

Rezignační dopis, podle kterého skončí na svém postu ke 30. dubnu, předal Vlach rektorce v pátek ráno. Důvodů k odchodu má dle dopisu více, patří mezi ně především osobní rozchod s hodnotami současného vedení univerzity.

„Tím hlavním je dlouhodobá nekoncepční personální a komunikační politika „nejužšího“ vedení. Právě ta je dle mého názoru důvodem aktuální velmi nešťastné mediální situace, která přímo ohrožuje dobré jméno Univerzity Karlovy. Ačkoli bych logicky měl být zodpovědný za komunikační strategii směrem do médií, je pro mě současný stav již delší dobu nepřijatelný,“ napsal Vlach.

„Ani mi nezavolal,“ postěžovala si na náhlý odchod prorektora Králíčková, která avizovala, že se po skončení schůze s prorektorem Vlachem setká. „Řešili jsme priority, žádná instituce nemá kapacitu řešit všechno,“ obhajovala své kroky. Rektorku však kritizují i další zástupci Akademického senátu.

„Toto vedení v současném složení by nemělo pokračovat v dalším volebním období, říkám to tady sám za sebe, ale myslím, že by tento názor mohl zastávat i někdo další,“ řekl člen senátu za Filozofickou fakultu Jan Bičovský. Osobní zodpovědnost za problémy UK by podle něj měli vyvodit i někteří členové kolegia rektorky.

V tajném hlasování jeho návrh na usnesení mířící proti kandidatuře současného vedení podpořilo jen 16 senátorů z 58, kteří se hlasování účastnili.

Králíčková již oznámila, že se chystá na svůj post znovu kandidovat, navzdory kauzám, které univerzitu v poslední době provázejí.

Studující i veřejnost v polovině února nadzvedly zejména vysoké odměny, které si vedení vyplatilo v loňském roce s odůvodněním, že byly za mimořádné nasazení po tragédii na filozofické fakultě v Praze.

Z veřejně dostupných údajů na stránkách školy plyne, že rektorka Milena Králíčková k platu 175 tisíc korun měsíčně dostala dohromady na odměnách 1,126 milionu korun. Kvestor Martin Maňásek se základem 165 tisíc si na odměnách přilepšil o 1,168 milionu korun. Celkově se loni vyplatilo ve vedení univerzity na odměnách 11,5 milionu korun.

Mimořádná kontrola na UK navíc již dříve upozornila na možný trestný čin zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky u bezpečnostních služeb v letech 2022 a 2023. „Existuje důvodná obava, že došlo k vzájemné koordinaci dodavatelů při naceňování poptávaných služeb. Účastník výběrového řízení určil okruh oslovených dodavatelů,“ stojí ve zprávě kontrolní komise.

Problémy na univerzitě plynou také z netransparentní komunikace mezi zástupci vedení, Akademickým senátem i veřejností. Členové Akademického senátu UK upozorňují, že k nim neplynou informace od rektorátu a musí využívat zákon o svobodném přístupu k informacím, takzvanou stošestku.