Článek
„Na statku máme zahrádku, dva stoly byly obsazené. Povídali jsme si, že se žene nějaká bouřka. Lidi koukali do telefonů na různé radary a říkali, že jsou bouřky z obou stran, ale tady nic,“ popsal Novinkám Michael Dimitrov chvíli, kdy ještě netušili, co bude následovat.
„Přivezl jsem zrovna nábytek a měl jsem ho na vozíku. Chtěl jsem si nejdřív odpočinout, ale najednou bylo větrno, začínalo pršet, tak jsem rychle začal vykládat. Pak už mi začali pomáhat i zákazníci. No stihli jsme to s prvními kroupami,“ pokračoval ve vyprávění.
Zpočátku padaly drobnější ledové kuličky, postupně se zvětšovaly až byly tří- až čtyřcentimetrové.
„Byl to masakr. Když mě trefila kroupa do ruky, bolelo to a mám tam modřinu,“ pokračoval Michael Dimitrov. Celé to prý trvalo minimálně šest minut, možná deset. Na ulicích obce i mezi domy kroupy vytvořily souvislou vrstvu. Na stinných místech vydržely až do pátku.
„Mám třináct rozbitých oken ve směru ze silnice. Jsou to starší skla, tak asi byla tenčí a nevydržela. Prostě příroda nám zase ukázala svou sílu. A to jen naznačila, co dokáže. Myslím, že bychom ji obecně měli víc respektovat,“ dodal Dimitrov.