Na teplou zimu jedni reptají, druzí se radují

Že sníh a zima nejsou, vadí nejvíce těm, kteří na něm vydělávají. Tedy majitelům lyžařských středisek nebo energetickým společnostem. Lidé nelyžují, ale ani netopí. Plynárenské firmy tak přicházejí o velké sumy.

Na klimatické podmínky si stěžují přirozeně také čeští lyžaři, kteří si za sněhem musí zajet na Slovensko nebo do Alp. Tím také klesají výdělky tuzemských horských hotelových zařízení. Jejich majitelé si na počasí stěžují, kudy chodí. To, že naopak loňskou zimu, kdy se na horách sníh držel od listopadu do dubna, pořádně vydělali, už nepřipomínají.

Na výjimečně teplou zimu si stěžují například zemědělci, kteří jsou nezvyklým přírodním rytmem zmateni. Na některých polích jim už například kvete řepka, agrárníci se ale obávají, že by pole mohly napadnout plísně a houby a přivodit jim ztráty.

Z tepla se naopak radují motoristé a většina lidí chodících do práce, kteří nemusejí každé ráno čistit auto od sněhu, vytahovat jej ze závějí nebo mrznout na zastávce při čekání na autobus.

Jásají i silničáři a pravděpodobně i policie a záchranná služba, kteří nemusejí řešit spousty dopravních nehod zaviněných náledím. Silničáři navíc ušetří spoustu peněz za posypy a solení a mohou je pak v létě věnovat například na opravy cest.

Teplo také prospívá lovcům zvěře, kteří se díky tomu mohou ještě pohodlněji sportovně vyžít na zvířatech v lesech. Srnci, kanci a jiná zvířata to proto nemají lehké, zase ale nemají takové potíže s nalezením potravy, jako kdyby byla zem pokryta sněhem. Někteří ptáci si navíc ušetřili cestu do teplých krajin.

O starost méně mají zatím i lidé bez domova. Zima pro ně bývá nejhorším obdobím. V noci sice teploty klesají k nule, tuhé mrazy, jako byly minulou zimu, je ale zatím příliš do tepla středisek pro ně určeným nezahánějí.