Článek
„Šli jsme do toho, protože hospodaření Lesů ČR (LČR) bylo vždy velmi problematické. Toto by mohla být cesta z bludného kruhu ven. Nemůžeme být arbitrem a kontrolorem všeho, a není to ani podstatou dohody,“ řekl novinářům Ondráčka. TI má podle něj zejména kontrolovat dokumentaci k tendrům, různé jejich aspekty, a posléze i hospodaření celého podniku.
Ondráčka potvrdil, že z dosavadních kontrol nevyplynulo nic, co by poškozovalo soutěž, přičemž příjmy Lesů ČR se mají maximálně navýšit. „Zatím jsme nenašli nic diskriminačního. Dotkne se to některých subjektů na trhu, ale nevyplývá u toho diskriminace,“ uvedl Ondráčka.
Všechny informace na webu LČR
Uvítal rovněž, že LČR chtějí zveřejňovat co nejvíce podkladových materiálů na internetu, podle Ondráčky by veřejnost měla akceptovat, že podnik začíná fungovat podle nových pravidel. „Tendry provází velká vlna kritiky. Položme si ale otázku - vše se dělalo dosud určitým způsobem, dnes to jede jinak - jestli ta kritika je oprávněná a jestli už není jakýmsi koloritem kolem LČR,“ dodal Ondráčka.
Předseda dozorčí rady a člen NERV Miroslav Zámečník ujistil novináře, že byl přítomen všech jednání s TI a potvrdil, že nenastala situace, kdy by kdokoli z LČR nechtěl podat TI informace nebo zdůvodnění. Obě strany se podle něj snaží vyjít si vzájemně vstříc. „TI bude mít na starosti nejen monitoring, ale i nastavení procesu. Nebude vše dokonalé, ale snažíme se nastavit systém, který funguje robustně,“ řekl Zámečník.
Systém posílení kontroly by měl být hotov podle Fuksy do dubna příštího roku, kdy by měly být tendry vyhlášeny. Nelze prý vyloučit selhání jednotlivců uvnitř firem nebo „lajdáctví“, cílem je vyloučit selhání systému.
V dubnu by měl být vyhlášen jeden tendr, který bude rozdělen na 117 částí. Jeden subjekt by přitom neměl získat zakázky na více než 23 územních jednotkách.
Podle kritiků stát prodělává miliardy a likviduje malé dřevorubce
Fuksa koncepci hospodaření Lesů ČR od roku 2012 představil v tzv. „Dřevěné knize“, takřka vzápětí jej ale zahrnula vlna kritiky ze strany dřevozpracovatelů, ekologů a protikorupčních aktivistů. Podle nich je koncepce nastavena tak, aby z něj těžily nejvíce velké firmy pod ochranou politiků, navíc prý zvolené metody prodeje dřeva znamenají pro stát velké finanční i ekologické ztráty.
Kritici tvrdí, že tendry podle Fuksova konceptu zlikvidují malé dřevozpracovatele, navíc vybraná metoda „při pni“ je prý i pro stát ekonomicky nevýhodná. Lesy ČR dříve používaly metodu „na pni“, která se takřka neliší od „při pni“. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v roce 2004 metodu kritizoval s tím, že stát přichází o velké částky a doporučil metodu „na odvozním místě“. Auditorská firma E. T. Kearney, kterou si ministerstvo zemědělství najalo, rozhodně odmítla metodu „při pni“ jako nevýhodnou.
Metody prodeje dřeva | |
---|---|
Při pni | Tzv. prodej „na pařezu“. Vlastník zaplatí firmě za těžbu dřeva, firma pak dřevo změří, stanoví cenu a sama kupuje. Transport a další zpracování rovněž zajišťuje sama. |
Na pni | Tzv. prodej „nastojato“, takřka totožná s metodou „při pni“. Stát prodá stromy v lese, dřevařská firma si je pokácí, prodá a podělí se se státem o zisk. |
Na odvozním místě | Vlastník nechá stromy pokácet, vyvézt z lesa, a pak si je roztřídí podle sortimentu, sám určí cenu a ve vlastní režii prodá konečným odběratelům. Metodu používají všechny okolní státy, místní samosprávy, univerzity a soukromí vlastníci lesů. |
Kritikové se odvolávají ještě na jedno stanovisko NKÚ, podle nějž některé firmy nedodržely dohody a kácely více, než povolovaly smlouvy, a to až o 40 procent. Podle ekologů nad firmami není žádný dohled, a mohou si tak dovolit devastaci rozsáhlých území a kácet stromy i v ekologicky cenných lokalitách.