Na Táborsku staví vysokotlakový plynovod pomocí pluhu

Mezi Planou nad Lužnicí a Soběslaví se dokončuje nový 20kilometrový vysokotlaký plynovod. Namísto konvenční stavební metody bagrováním se pro jeho výstavbu využívá nová metoda takzvaného pluhování, kdy ocelové potrubí zaorává do země speciální pluh. Ten je v Česku použit vůbec poprvé.

„Je rychlejší, přesnější a šetrnější k životnímu prostředí. Máme díky němu navíc i přesné souřadnice GPS umístění pokládaného potrubí podle projektu,“ řekl vedoucí správy a provozu zemního plynu společnosti E.ON Tomáš Vacek, která stavbu zajišťuje.

Potrubí pokládá do země speciální pluh, který se skládá ze dvou částí. Tou první je tahač, který je zodpovědný za pohyb a rychlost pokládky, druhou částí je pak pluh, který díky tahači ryje do země díru a pokládá do ní ocelové potrubí plynovodu přesně do naprojektované polohy a hloubky.

„Pluh pokládá potrubí do hloubky 1,3 metru, tyto stroje ale zvládnou pokládat až do hloubky 2,5 metru. Potrubí je pak přes tahač tahané do přesné pozice, kde má být,“ popisuje fungování stoje Robin Cimr z rakouské firmy IFK Gesellschaft, která má metodu pluhování na starosti.

„Unikátní je v tom, že se využívá pracovní pruh, který není delší jak tři metry,“ uvádí Cimr. Na pozemcích se tak zabírá méně plochy. U konvenční metody je totiž na rozdíl od pluhování potřeba až osmnáctimetrový pracovní pruh.

Protože je navíc nová metoda rychlejší, na pozemcích se nepracuje déle, než je nutné. „S pokládkou asi 10 metrů za minutu se toho oproti běžné metodě stihne relativně hodně,“ vysvětluje zástupce rakouské firmy. V ideálních podmínkách mohou pracovníci položit až 1,5 kilometru ocelového potrubí za den.

„Po pluhování navíc zůstane oproti metodě bagrování v zemi jen malá škvíra,” vysvětluje Cimr s tím, že tu stačí pouze přejet strojem a zem se opět udusá. Právě díky šetrnosti a rychlosti pokládání potrubí narušuje stavba okolí jen minimálně. Například zemědělci tak mohou zase začít obdělávat svá pole, pod kterými potrubí vede, téměř okamžitě.

I když je metoda pluhování rychlejší a šetrnější k životnímu prostředí, stavební firma se při ní musí vypořádat s řadou omezení. Pluhování se totiž nemůže používat všude. „Není to vhodné v obci nebo ve městě, kde je hodně inženýrských sítí, nebo také tam, kde se vyskytují skály, velké balvany a těžký terén,“ komentuje omezení Cimr.

Pluhování se navíc vyplatí jen v případě, že se pokládá více jak sto metrů potrubí. „Zjistili jsme, že pluhování by nemělo být časově kratší než jeho příprava. Napluhovat sto metrů zabere deset minut, celá příprava trvá nejméně 1,5 hodiny,“ říká zástupce rakouské firmy.

Na Táborsku se může touto metodou postavit většina délky plynovodu. „Pluhované úseky jsou z celkové délky plynovodu necelých 70 procent, zbytek se pokládá obvyklým způsobem, tedy do výkopu,“ popisuje Vacek.

Zbylých 7 kilometrů plynovodu je potom položeno běžnou metodou, tedy vybagrováním jámy – tak se položí asi 200 metrů potrubí za den.

Projekt nového plynovodu na jihu Čech se začal plánovat už před dvaceti lety. Jeho stavbu pozdrželo jednání s vlastníky pozemků, přes které měl plynovod vést. Projektovat se začal v roce 2016, dokončený pak bude v listopadu. Společnost E.ON za něj zaplatí 80 milionů korun.