Na stole je pět návrhů, jak snížit do dvou let počet vězňů

„Problémem jsou zejména dlouhé, nikoli časté nepodmíněné tresty. Klademe přílišný důraz na trestní minulost. V moderním právu se trestá za čin, nikoliv za to, jaký pachatel je. Recidivistům by měly být ukládané přísnější tresty, ale nikoli výrazně přísnější,“ uvedl kriminolog Jakub Drápal z Univerzity Karlovy.

V Česku na 100 tisíc obyvatel připadá 180 vězňů a jejich počty opět stoupají od roku 2022. Zatímco loni se jejich stav zvýšil o zhruba čtyři stovky, letos je to k dnešku už 660.

„Byl bych rád, kdyby naše věznice byla napravující instituce. V reálu dochází k jevu, kterému říkáme kriminální infekce. Relativně slušný člověk, který jen v životě klopýtl, ztratí bydlení, rodinu, známé, schopnost splácet hypotéku, a jediné, co mu zbude, budou spoluvězni,“ poznamenal Petr Dohnal, vrchní ředitel sekce vězeňství na ministerstvu spravedlnosti.

Drápal společně s expertní skupinou připravil pět změn, které by mohly vést ke snížení počtu vězňů. Návrh doporučuje zrušit speciální sazby za opakované trestné činy, které obvykle bývají vyšší. „Zvláštním problémem je opakovaná krádež, protože není vyžadována minimální škoda. Soudci si pak stěžují na to, že soudí za krádež tatranky,“ doplnil Drápal.

Jako minimální škodu by doporučoval nastavit 1000 korun. Státní kase by tahle změna podle něj uspořila miliardu korun ročně ze současných 13 miliard, které vězení u nás ročně stojí.

Podle vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové by zrušení pravidel k recidivě přispělo ke zmírnění trestů i některých závažnějších trestných činů. „Potom bychom museli říct, že opakovaná vražda nemá být trestána přísněji,“ uvedla.

Dalším problémem je podle Drápala kumulace trestů. Jedná se o případy pachatelů, kteří spáchali další trestný čin předtím, než si odpykali ty dříve uložené. Tresty se v takovém případě sčítají, což vede k dlouhému pobytu ve vězení. Značnou část vězeňské populace tak tvoří osoby, jež se nedopustily závažné trestné činnosti. Podle kriminologických výzkumů vysoké tresty neodrazují od páchání trestné činnosti a nesnižují recidivu.

Podle Drápala je namístě snížit dolní hranice u často stíhaných trestných činů. Jde o těžké ublížení na zdraví a nedovolenou výrobu a jiné nakládání s omamnými látkami a jedy.

U prvního jde zejména o hranici mírnější kvalifikace. Zatímco u prostého ublížení na zdraví začíná sazba už na šesti měsících vězení, u těžkého ublížení je spodní sazba tříletá.

„Rozdíl je v tom, zda je poškozený na neschopence 42 dní nebo více,“ sdělil Drápal.

Právní experti také navrhli dekriminalizaci méně závažných forem zanedbání povinné výživy. S tím souhlasí i Martin Lýsek, soudce Krajského soudu v Ostravě.

„Zanedbání povinné výživy v čisté variantě ‚jenom neplatíš‘ by mělo být řešeno jinak. Je to velká část toho, co soudce okresního soudu dělá, a řešení vidím jinde: prací s rodinou, ve škole a tak dále. Musíme vědět, že situace je provázána se sociálními problémy,“ řekl Lýsek.

Podle Bradáčové je přístup k trestání otázkou politickou a nikoliv právní. Jak v návrhu uvedl Drápal, pátým bodem je také vymáhání peněžitého trestu ve formě tzv. denních sazeb. „Na základě závažnosti se stanoví počet denních sazeb. A podle majetkových poměrů pachatele výše denní sazby. Pokud pachatel například vydělává 30 tisíc měsíčně, pak by jedna denní sazba byla ve výši 330 Kč, při závažnosti odpovídající 80denním sazbám by zaplatil celkem 26 400 korun,“ uvedl v příkladu Drápal.

„Musíme být připraveni to hájit před veřejností,“ konstatoval předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Změny podporuje také prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Česko je však podle něj dlouhodobě jednou z nejbezpečnějších zemí světa také díky délce ukládaných trestů, proto bude těžké najít pro změnu podporu ve společnosti.