Článek
Školy teď, znovu po letech, straší slovo „optimalizace“, zkrátka slučování či redukce. Jenže v posledních šesti letech se narodilo mnohem víc dětí než předtím. Kdyby k redukci došlo, je možné, že by zanedlouho nemusely být výjimkou „třicetihlavé“ třídy jako například v osmdesátých letech.
Základní školní docházku tehdy plnily silné ročníky, například 1976 či 1977, jež už brzy vyšlou do prvních tříd vlastní potomky. Teď jsou běžné třídy s 20–22 žáky, kde se kantorům i dětem lépe učí.
Střední školy zřizují kraje, základní pak obce. Ty jsou však rovněž závislé na přísunu peněz z krajských úřadů a ze státního rozpočtu. Počet škol a tříd může stát ovlivnit dotacemi na platy učitelů.
„My jsme s kraji začali jednání. Chtě nechtě se bude muset znovu přistoupit do budoucna k optimalizaci škol. Není možné, aby byly tak málo naplněné, jako jsou nyní,“ uvedla pro Právo ministryně školství Miroslava Kopicová.
Ta chce, aby úřad nyní nasimuloval populační vlnu, jež bude procházet školami. „Není možné nechat to živelnému průběhu. Mohli bychom tímto způsobem přijít o učňovské školství, střední školy totiž dnes dokážou nabídnout místa téměř celému ročníku,“ dodala ministryně.
Pokles o 28 procent
Podle Ústavu pro informace ve vzdělávání za posledních deset let klesl počet dětí na prvním stupni základních škol o 28 procent. Učiliště pak před deseti lety přijala 58 tisíc žáků, letos to bylo jen 35 tisíc. Kopicová doplnila, „že její úřad by měl v příštím roce hospodařit nadto s rozpočtem o 1,2 miliardy nižším“.
Hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík (ČSSD) je zásadně proti slučování škol. „V našem kraji jsme nyní schválili přehled oborů. Proces optimalizace škol, kterému vždy musí předcházet zevrubná analýza, proběhl v minulém volebním období. Nedomnívám se proto, že by měl Olomoucký kraj přistupovat k regulaci,“ řekl Právu Tesařík.
„Co se týká péče o budovy škol, to je pro nás prioritou. Ministerstvo dává peníze na platy učitelů. Varuji před tím, aby tyto prostředky snižovalo,“ zdůraznil hejtman.
Ohrozí reformu?
Také ředitelé varují. „Redukce škol se obávám, ohrozila by školskou reformu. Každá škola dnes učí podle vlastního vzdělávacího programu a kantoři musí pracovat s malými skupinkami dětí,“ řekl Právu také Jiří Jiránek, ředitel semilské ZŠ Ivana Olbrachta.
„Rovněž se výrazně zhoršuje chování žáků. Učitel by se v případě velkého množství dětí ve třídě mohl stát jen jakýmsi dozorem. Hlídačem. Prostě by nemohl zvládnout výuku podle nových požadavků,“ vysvětlil.
Příprava reformy včetně vývoje internetových metodických portálů pro pedagogy vyšla přitom již na stamilióny korun. Také hlavní školský metodický portál RVP (neboli Rámcový vzdělávací program, podle něhož školy zpracovávají vlastní vzdělávací programy a kterým by se měli kantoři řídit), nabízí především aktivity pro menší skupiny dětí.
Slučování přitom už postihlo mateřské školky. Ty obce kvůli nízké porodnosti v druhé polovině 90. let rušily. Od roku 2003 se však v Česku výrazně zvyšuje porodnost a města musejí školky opět zřizovat.