Článek
Zastřeleným zvířetem byla fenka, v kohoutku vysoká téměř 50 centimetrů. Podle odborníků je možné splést si šakala s liškou, například ve vyšší trávě, kde je vidět jenom rezavý hřbet.
Právě to se stalo myslivci ze sdružení Šenov-Kunín na Novojičínsku. Preparátor muzea Michal Jakubec řekl, že myslivec čekal na srnu, kterou ale náhle něco vylekalo. Spatřil v řepce hřbet podobný liščímu a vystřelil. Na místě pak zjistil, že trefené zvíře není liška.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Dá se to docela dobře poznat, protože má srostlá bříška prostředních prstů na tlapkách, má kratší oháňku než liška, trochu jiný tvar hlavy,“ řekl Otáhal.
Šíří se velmi rychle. Mají poměrně velký počet mláďat
Jakubec řekl, že šakalové žijí zpravidla v párech. Je proto možné, že se někde v kraji vyskytuje ještě samec. Muzeum uvítá informace od lidí, kteří by šakala mohli zahlédnout, nebo dokonce vyfotit. Šance ale není moc velká, protože je to převážně noční zvíře.
V ČR se mohou šakali rozšířit velmi rychle
Podle Otáhala je možné, že se šakalové v Česku brzy usídlí natrvalo. Dosud byl jejich výskyt zaznamenán dvakrát na jižní Moravě a jednou na Mladoboleslavsku. „Šíří se velmi rychle. Mají poměrně velký počet mláďat, můžou jich mít až devět,“ řekl zoolog. Jakubec uvedl, že podle literatury je šíření šakalů opravdu velmi rychlé, například v Maďarsku jich v roce 1997 ulovili 11 a v roce 2008 už 452. Šakal je potravním konkurentem lišky, člověku ale nebezpečný není.
Otáhal řekl, že výskyt šakala na Novojičínsku potvrzuje také to, že území tvořené Poodřím, Moravskou bránou, Dolnomoravským a Hornomoravským úvalem je jedním z hlavních migračních koridorů zvěře přes české území. „U nás v Poodří se například třikrát objevili mývalové severní,“ řekl zoolog.