Na severu Moravy a ve Slezsku se bojí spolupráce s rakouskou leteckou záchrankou

Podle ředitele Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje (ZZS) Romana Gřegoře však ministerstvo průběh výběrového řízení na nového provozovatele LZS nezvládlo.

„A my jsme kvůli tomu byli v polovině listopadu definitivně postaveni před skutečnost, že po 23 letech nepřetržitého bezproblémového fungování ztrácíme nenávratně velmi kvalitního partnera, který až doposud poskytoval tu nejvyšší momentálně dostupnou kvalitu,“ popsal.

Společný týmový výcvik, který záchranáři s posádkami vrtulníků od DSA v posledních letech absolvovali, má být podle něj největší ztrátou, která se bude pomalu a obtížně nahrazovat.

„Z tohoto pohledu se vracíme o několik let zpět a vůbec nemůžeme předvídat, co nám přinese spolupráce s úplně jinými lidmi, kteří nikdy ani s námi, ani v tomto regionu nelétali,“ upozornil Gřegoř.

Podobné pocity mají i členové Horské služby (HS) Beskydy. „S novým provozovatelem nejsme secvičeni,“ potvrdil náčelník HS Beskydy Radim Pavlica. Prvním problémem proto podle něj je, že od ledna nepůjde provádět technické zásahy. „Výcvik bude probíhat až od ledna, než se secvičíme, bude to trvat dva měsíce, možná půl roku.“

Ještě větším problémem mohou být lety za pacientem do hor. „Posádka, respektive pilot, nemusí tak dalece důvěřovat členovi horské služby, jako tomu bylo doposud,“ řekl Pavlica a možnou komplikaci vysvětlil na příkladu. „Na hřebenu bude nějaký problém. Jenže v Ostravě může být inverze, zatímco na horách bude pěkně. Horská služba zavolá a sdělí problém s tím, že podmínky jsou dobré a že potřebuje vrtulník. Dispečerka mu ho slíbí, ale pilot rozhodne, že neví, jaké je tam počasí, a proto nepoletí. A v tom případě pojede pozemní sanita,“ popsal náčelník HS Beskydy a dodal, že za bezpečnost posádky a vrtulníku vždy zodpovídá pilot, a že mu tudíž nemůže mít za zlé, jak situaci vyhodnotí.

Ředitel ZZS Gřegoř poznamenal, že na výměnu provozovatele LZS dostali záchranáři velmi krátký čas. „Existuje odborný dokument, který podobnou problematiku řeší, zpracovala ho odborná Společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof. Ta vycházela ze zkušeností záchranek, které v minulosti změnu provozovatelů prodělaly. Proces tehdy trval tři až šest měsíců,“ poukázal a zopakoval, že moravskoslezští záchranáři mají na změnu měsíc a půl.

Za štěstí Gřegoř označil fakt, že vrtulník, který bude od ledna létat v kraji, je de facto stejný jako ten, který užívají záchranáři dosud. A i jeho zdravotnické vybavení nebude o moc jiné. „Po malých úpravách držáků budeme mít po medicínské a záchranářské stránce vybavení identické s tím, které používáme doposud,“ doplnil.

Generální ředitel HAT Reinhard Kraxner upozornil, že HAT funguje od roku 1982 a v Rakousku má 17 základen a v kraji využije pro provoz LZS piloty od společnosti Alfa-Helicopter, která LZS provozuje do konce roku v několika krajích ČR. „Jde o zkušené piloty a jsou zárukou vysoké úrovně zeměpisných znalostí,“ ujistil. Podle Kraxnera trvala školení a přípravná fáze šest týdnů a byla velmi krátká, ale tvrdá.

„Díky tomu budeme moci udržovat úroveň servisu v regionu, jaký dosud měl. Jsme schopni sloužit i v noci, máme brýle pro noční vidění. Vrtulníky jsou certifikovány, piloti vyškoleni a jsou zkušení,“ zopakoval s tím, že si je jistý tím, že HAT bude poskytovat ty nejlepší služby.