Článek
Synek se hned mezi stovkami lidí natěsnanými mezi stánky kamsi neohroženě rozběhl. Hledali ho vedle maminky Pavly i lidé z magistrátu. Naštěstí měl malý Adam na hlavě bílou kuchařskou čepici a dal se v tlačenici poznat. Svoboda připustil, že měl obavu z toho, že se synek ztratí.
„Trochu jo. Ale má s sebou maminku, která je daleko zodpovědnější než já. Takže se nám ztratil jen jednou,“ řekl při nalévání stovek misek Svoboda. I jeho kuchařský mundúr zdobil motýlek.
Někteří lidé si rybí polévku chválili, jiní tvrdili, že doma si dělají lepší. V této poznali tuňáka a k českým Vánocům jim to nesedělo.
Jeden z příchozích si od primátora vzal polévku a přitom mu vyčetl, že je republika rozprodaná.
„Nechci vám kazit vaše názory, ale tady je toho ještě na prodej. Kdyby to dostal do ruky někdo, kdo s tím bude špatně zacházet, může prodávat od rána do večera,“ opáčil Svoboda.
„Zkuste se nad tím zamyslet,“ nabádal muž. „Přemýšlím nad tím den co den,“ odvětil primátor.
Primátor během svátků absolvuje rodinné sešlosti, sraz reprezentantů, a pak vyrazí do Krkonoš, ale ne do Špindlerova Mlýna. „Já do Špindlu jezdím velmi, velmi málo,“ poznamenal.
Vyjádřil naději, že aspoň na chvilku unikne povinnostem. „Doufám, že se nic nestane a nebudu pracovat, bylo by to prvně za celý rok,“ dodal Svoboda.