Na radnici mohli jen na loďce. Pro sever Moravy byly povodně před dvaceti lety tragické

„Obvyklé třídenní období vydatných srážek se vlivem souběhu okolností prodloužilo o další dva dny, na většině toků byly dosaženy dosud nepozorované a nezaznamenané průtokové hodnoty,“ uvedla mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.

Jen na území spravovaném státním podnikem si tehdejší povodně vyžádaly 20 lidských obětí, zničeno bylo přes 300 domů a kolem 5,5 tisíce jich bylo poškozeno. Voda zdevastovala téměř 500 kilometrů silnic a zhruba 100 kilometrů železnic. Škody v povodí Odry dosáhly 20 miliard korun, povodně zasáhly 202 obcí.

„Byl to otřesný zážitek, který už bych nechtěl zažít. Dostali jsme tehdy informaci, že voda pravděpodobně vystoupí jen v okrajových částech. Jenže přišla mohutná vlna a během několika hodin zaplavila celé město. Seděli jsme bez elektřiny při svíčce na radnici a nevěděli, co dál. Byla to bezmoc,“ vzpomíná dnes starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD).

V okolí tehdy nikdo nevěděl, co se v „jeho“ městě stalo. „Osobně jsem se vypravil na tehdejší okresní úřad a skeptického přednostu jsme dovezli k nám do centra. Teprve když se musel brodit po prsa ve vodě k radnici, otevřely se mu oči. Až díky tomu zmobilizoval pomoc, včetně vrtulníku a armády,“ popsal. Na radnici se pak dostávali na loďce.

Bez vlny solidarity by se podle něj vracel tehdy život do normálu mnohem hůře a déle. „Celý týden jsem s dalšími pracovníky strávil na radnici. Střídali jsme si v noci služby, spali provizorně na gaučích, židlích, na podlaze,“ doplnil Vícha a dodal, že velkou kapitolou byl svoz odpadů.

„Lidé vyklidili zaplavené prostory, udělali hromady před domy a my je odváželi. Za měsíc se svezlo 14 tisíc tun, dvakrát více než běžně za celý rok. Bylo strašné vidět, jak lidé o všechno přišli. Nejen o majetek, ale třeba o památky, vzpomínky, rodinné fotografie.“

Bohumínský starosta však zaznamenal na tragické povodni i cosi dobrého. „Když opadla voda, a ještě nešla elektřina, lidé seděli před domy, opékali buřty, družili se. Mělo to něco do sebe,“ přiznal a prozradil, že devět měsíců po povodni se narodilo asi o 50 dětí více než obvykle.

Jedním z nejhůře postižených regionů bylo Krnovsko, kde řádila řeka Opava. I po letech mají lidé z vody stále strach. „Stačí, aby pršelo dva, tři dny, a už mnoho lidí znervózní, špatně spí a na internetu i fyzicky kontroluje hladiny řek,“ potvrdila mluvčí krnovské radnice Dita Círová. V kritických dnech od 4. do 8. července 1997 spadlo na město 300 až 500 litrů na metr čtvereční, což jindy naprší za čtyři až šest měsíců.

Drama vrcholilo v noci z neděle 6. na pondělí 7. července, řeka Opava tehdy vytékala mimo koryto v krnovských částech Kostelec a Chomýž. V noci voda zatopila rozvodnu elektřiny v Brantické ulici a brzy ráno byl Krnov zcela bez proudu, později nešly telefony, ve většině ulic netekla pitná voda. Nebýt policejních vysílaček, nespojili by se Krnovští se světem. Zatímco jedni zachraňovali holé životy, druzí rabovali. Podle místní kroniky bylo vykradeno pět prodejen.

Dnes by už situace zřejmě tak hrozná nebyla. Povodí Odry či město postavily řadu protipovodňových opatření, například v Kostelci byl odstraněn jez na řece Opavě nebo zvýšeny hráze. „Po 20 letech by lidé určitě čekali, že budeme dál, ale postup brzdí nedokonalá legislativa a soukromí vlastníci. Opatření v Krnově úzce souvisejí se stavbou přehrady v Nových Heřminovech,“ sdělila Círová.

„S Povodím Odry se zaměřujeme především na lokalitu u městských lázní, kde čekáme na přestavbu pevného jezu na vakuový a úpravu koryta, abychom se mohli pustit do rekonstrukce sousedního parku, a lokalitu u Petrova rybníka. S protipovodňovými opatřeními souvisí i výstavba severovýchodního obchvatu, která začne letos, protože část obchvatového tělesa bude v některých úsecích plnit funkci protipovodňové hráze,“ vysvětlila.

Už téměř čtyři miliardy korun investovalo Povodí Odry do odstranění škod po povodni v roce 1997 a téměř devět desítek protipovodňových opatření. Dalších 17 akcí za 1,5 miliardy, které mají místní před velkou vodu, má ještě státní podnik udělat. „Opravy povodňových škod jsme skončili před třemi roky, pak jsme přešli na protipovodňová opatření,“ uvedl generální ředitel Povodí Odry Jiří Pagáč. Ze seznamu 103 akcí za 3,5 miliardy korun, které se týkají zvýšení povodňové ochrany měst i obcí a bezpečnost vodních děl, už bylo 86 akcí dokončeno.

Za nejvýznamnější projekty považuje například protipovodňovou ochranu Bohumína, která je hotova až na jednu stavbu, nebo zvýšení bezpečnosti vodního díla Šance. „Ještě nás čekají opatření na horním toku řeky Opavy. Jde o velký blok akcí, které budeme realizovat, a skládá se z několik částí. Je to samotná stavba přehrady Nové Heřmínovy a nato navazující opatření na vodních tocích v Krnově, Zátoru, Branticích s dopadem až po město Opava,“ popsal Pagáč. Výstavbu přehrady Nové Heřminovy, která má stále i své odpůrce, předpokládá někdy po roce 2020.

Kdyby stejně velká voda přišla dnes, generální ředitel věří, že region by byl na ni lépe připraven. „Od té doby se vyvinula předpovědní povodňová služba, takže bychom věděli, že se na nás z oblaků něco hrne,“ řekl. Dnes je podle jeho slov i lepší informovanost složek Integrovaného záchranného systému (IZS). „Lepší je i bezpečnost vodních děl, kupříkladu vodní nádrž Těrlicko, a ani řada obcí by se povodně už dnes bát nemusela. Například Hoštice na Opavsku, tam byly vybudovány hráze na řece Opavě,“ uvedl Pagáč.