Na přímou volbu prezidenta zapomeňte, zní ze Senátu

Ukázalo to čtvrteční jednání senátní komise pro ústavu a potvrdil to i náměstek ministra pro legislativu Jiří Stodůlka (KDU-ČSL). "Tam se parlament neshodne na ničem," shrnul názory získané i od poslanců.

Přitom jeho stranický kolega a nadřízený ministr Cyril Svoboda má do konce června předložit stanovisko vládě, která debatu o přímé volbě hlavy státu slíbila. "Hledám styčné body průchozí parlamentem. Příliš se to nechce. Vláda to asi odpíská," přiznal náměstek.

Zatímco ČSSD je pro dvoukolovou volbu, ODS prosazuje jednokolovou. Má už zkušenosti ze senátních voleb, kdy sice vyhrává v prvním kole, ale v následném to ne vždy zopakuje.

Stodůlka za ústupovou variantu považuje takový model dvoukolové volby, kde by do finále postoupili kandidáti se ziskem 12 až 15 procent hlasů z kola prvního, tedy ne jen dva nejlepší. To však odmítají občanští demokraté.

Spory panují také v tom, kdo má kandidáta navrhovat. Jestli vedle poslanců a senátorů také občané a v jakém počtu – 30 tisíc, nebo 50 tisíc podepsaných pod peticemi.

Člen senátní komise, exsenátor Edvard Outrata soudí, že s nominacemi by mohli přispět krajští a městští zastupitelé.

Senátoři odmítli i nápad prodloužit pětileté funkční období prezidenta o rok či dva. Při dvou funkčních obdobích by pak mohl prezident sedět na Hradě až 14 let. Podle senátorů by hlava státu v případném druhém období mohla opakovaně dosadit do Ústavního soudu ty, kteří jí vyhovují. Tito soudci mají desetiletý mandát.

Za zásadní chybu považuje místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL), že se neklade otázka, zda chceme změnit parlamentní demokracii v prezidentský systém. "Přímá volba a nehnout s pravomocemi je sice možné, ale nedává to smysl. Chceme systém typu Sarkozy, Putin, Bush?“ položil řečnickou otázku.

Pesimistický je Jiří Žák (ODS) a míní, že debata o přímé volbě nepovede k žádné změně, neboť současný systém politickým stranám vyhovuje. "Jde pouze o populistické deklarace a získávají tak jen politické body,“ řekl.