Na Předměstí katastrofa, v Kateřinkách apokalypsa. Opavané likvidují následky ničivého živlu

„Úplně mě se.., že tady teď nejsou ti čumilové a nejdou nám pomoct,“ vykládá v úterním dopoledni jedna z žen ve Vodní ulici v části Předměstí. Ta přímo sousedí s řekou Opavou, a tak není divu, že tamní domy živel zasáhl naplno.

„Sklepy byly zatopené celé i byty v přízemí,“ popisuje muž při vynášení kýblů s bahnem, které vyhazuje zpět do řeky.

„Měli jsme tady elektrocentrály, čerpadla, vyčerpala se voda, a teď s pomocí přátel vyklízíme byty. Vyhazuje se všechno, co bylo zasažené: koberce, nábytek… Vlastně všechno,“ nastínil jeden z nájemníků rohového domu ve Vodní ulici Petr Kunze. Přiznal, že ze všeho nejhorší je bahno připomínající tekutou maltu.

„A to je problém, protože je toho tam strašně moc. Řeka to donesla a my se toho musíme zbavit, tak jí to vracíme zpátky. Za zlé jí to nemáme, to je příroda. Musí se to prostě vyčistit,“ krčil rameny.

Dům už poničila povodeň v roce 1997. Ale tehdy to prý nebylo tak zlé. „Nebyly zatopené spodní byty. Teď je to chytlo. Ale my nejsme nejzasaženější dům, ty vedle nemají jako my zvýšené přízemí, takže je to chytlo úplně. Tam museli mít tak po pás vody, takže musí všechno vyhodit, vytrhat podlahy a udělat to znova,“ poukázal, co čeká obyvatele sousedních vchodů.

O svých domech hovoří obyvatelé Předměstí jako o katastrofě. V Kateřinkách, na které se dívají přes řeku Opavu, je pak podle nich úplná apokalypsa. S tím souhlasí Lenka Válková, která provozuje v Kateřinkách na Partyzánské ulici Květinový dům. Tedy provozovala.

„Je to k po… Několik zhroucení už mám za sebou, člověk pláče, lítost…“ tak hodnotí paní Válková aktuální pocity.

Uvedla, že se snažili zachránit, co se dalo. „Ale máme toho plno. Nábytek, věci, květiny, sklady plné zboží. Všechno se odklidit nedalo. Měli jsme připravený obchod s podzimním aranžmá. Chystali jsme ho dva týdny. Měli jsme nabalené zboží na Dušičky i Vánoce, chtěli jsme přilákat lidi. Ale už je to pět špatných let. Napřed to byl covid, pak válka, energie a teď přijde voda. Kdy se máme postavit na nohy,“ ptá se květinářka, která i při tom, co ji postihlo, žertuje. „Přelily jsme květiny,“ směje se na kolegyni při vymývání květináčů od nánosů bahna.

Vzdát se paní Válková nechce, obchod s květinami plánuje otevřít co nejdříve. „Zítra ale ne. Jsem v nájmu, takže musím počkat, až majitel začne dělat opravy,“ upozornila.

Do odklízení nánosů bahna, naplavenin ze sklepů, zahrad, domů i bytů se už pustili v celých Kateřinkách.

„Co máme dělat? Musíme žít,“ prohodil Honza, když vynášel ze sklepa paneláku zavařeniny. Hodil je na hromadu odpadu před domem a šel pro další várku.

Bahna zbylo po rozbouřené Opavě v ulicích Kateřinek tolik, že se maminka Adriana s dvěma dětmi zouvá z holinek už před domem na schodech. Do paneláku na Zeyerově ulici jde ona i děti raději v ponožkách s holinkami v rukou. „Ať se nám to zase nedostane do bytu,“ vysvětlila s úsměvem.