Článek
Štrougal byl přes 30 let členem vedení ÚV KSČ a téměř po celou dobu normalizace předsedou vlády. Paměti prý píše proto, že o době komunistické vlády existují rozporuplné názory.
"A já se snažím do toho vnést svůj pohled, který podle mého přesvědčení odpovídá skutečnosti." Uvedl, že si nedělá nárok na to, aby s ním souhlasila většina národa.
V prvním díle Paměti a úvahy sedmaosmdesátiletý Štrougal vylíčil svůj život a působení ve vrcholné politice a zabývá se dobou, kdy stál téměř 20 let v čele československé vlády. Ve druhém svazku reaguje na nejčastější dotazy čtenářů prvního dílu. Chtěli po něm, aby se zamyslel nad výsledky i nezdary komunismu. Čtenáře zajímal také jeho názor na současný vývoj.
Názory bývalého předsedy vlády zaznamenal publicista Zdeněk Jirků a doplnil je pěticí vzpomínkových zastavení, v nichž se k politickému, ale především k hospodářskému dění za Štrougalovy éry vyjadřují členové jeho kabinetu i František Čuba, někdejší předseda legendárního Agrokombinátu Slušovice.
Lubomír Štrougal podepisoval své dvě knihy.
"Neslibovali kapitalismus"
Štrougal v pamětech píše, že nikdo z představitelů Občanského fóra lidem nesliboval kapitalismus: "Jen si vzpomeňte na ty listopadové dny. Desetitisíce lidí stály v zimě pod balkonem Melantrichu a čekaly, co bude, co jim představitelé Občanského fóra řeknou. A oni říkali: Bude demokracie, budou volby, budou cestovní pasy, bude svoboda tisku, bude nová éra našeho hospodářství. Ale nikdo neřekl: Bude kapitalismus! To slovo nemělo, přes všechny hlouposti, které jsme v propagandě dělali, dobrý zvuk. Všichni volali: Pryč od Moskvy, náš vzor leží u nohou sochy Svobody! Chytřejší a světaznalí věděli, co to znamená, jenomže milióny občanů si to přeložily po svém: Budeme se mít minimálně stejně, raději líp, protože vyženeme komunisty. Tak je vyhnali a čekali báječný svět. Dnes víme, jak báječný je."
Štrougal pracoval od roku 1948 v aparátu KSČ. V roce 1959 začala jeho kariéra ve vládních funkcích, když byl jmenován ministrem zemědělství. V roce 1961 se stal na pět let ministrem vnitra. V roce 1968 vystupoval proti obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy. Později se ale přidal k normalizačnímu režimu prezidenta Gustáva Husáka.
Předsedou vlády byl v letech 1970 až 1988. Rezignoval pro rozpory s generálním tajemníkem KSČ Milošem Jakešem. V únoru 1990 byl z KSČ vyloučen. V současné době se prý věnuje hlavně studiu a čtení a trápí ho nemocné kyčle.