Článek
Podpůrné důkazy o tom, že Havlín zmanipuloval proces v Březinův prospěch, totiž chybějí. Na odposleších totiž o tom hovoří pouze Havlín, a to s dvouletým časovým odstupem.
„Musel by se najít další důkaz… Nic dalšího kromě toho odposlechu doktora Havlína s třetí osobou v tom spisu není. Je to sice rozsáhlé, ale pouze jednorázové sdělení obžalovaného Havlína, kdy se tím netajil, ačkoli to říkal šeptem, ale to také o něčem svědčí,“ řekl v pondělí Právu kladenský soudce Petr Sedlařík. Ten sdělil Respektu, že Havlín vynesl rozsudek účelově.
Deník Právo už krátce po Havlínově zatčení v únoru 2013 upozornil na to, že vyšetřovatelé z protimafiánského útvaru (ÚOOZ) prověřují okolnosti osvobození Březiny tímto pražským soudcem. Jenže detektivové nakonec kromě Havlínova šepotu v odposlechu další důkaz potvrzující možný trestný čin nenašli, což nyní potvrdila i šéfka pražských vrchních státních zástupců Lenka Bradáčová, která vedla u kladenského soudu proti tomuto soudci obžalobu.
„Těžko se to zpětně prokazuje, pokud se někdo z těch, kterých se to týká, sám nerozhovoří, což je mizivá pravděpodobnost. Navíc je třeba si uvědomit, že už v době, kdy věc šetřil ÚOOZ, to bylo s odstupem dvou let od skutku, který se měl stát, takže to neměli jednoduché,“ hájil v pondělí práci kriminalistů z ÚOOZ i soudce Sedlařík.
Stejně jako on je v otázce znovuotevření Březinova případu skeptický i šéf státních zástupců z Prahy 2 Tomáš Bláha, jehož podřízení před třemi lety vedli u Havlína proti bývalému ministrovi obžalobu.
„Otevřít se může teoreticky cokoli, ale prakticky je to vyprávění doktora Havlína, které někdo nahrál. Čili dostáváme se důkazně na velmi tenký led,“ míní Bláha a soudce Sedlařík mu v tom dává za pravdu.
Kdyby prý policie jiný důkaz našla, objevilo by se to podle něj v projednávané obžalobě. „To se ale nestalo,“ dodal Sedlařík.
Zproštění za diplomacii?
Březinu podle Respektu přivedl za Havlínem pouhé dva dny před procesem kontroverzní podnikatel a soudcův kamarád Jan Harangozzo, který v minulosti figuroval v kauze údajné konkurzní mafie kolem ústeckého soudce Jiřího Berky.
Havlín si pak s Březinou údajně sedl do auta a řekl mu, jak to u soudu bude probíhat, respektive jak ho zprostí obžaloby.
Podle soudcova odposlechu z jeho kanceláře mu prý pražský politik nabídl i peníze, které ale Havlín odmítl, a chtěl prý spíše pomoci Harangozzovi a jeho obchodnímu partnerovi Františku Janů ve věcech kolem územního plánu Prahy.
Pro sebe pak údajně žádal místo úplatku návrat do diplomacie, pokud se Březina dostane po volbách do nějaké vyšší funkce.
Havlín totiž mezi dvěma érami ve funkci soudce působil mimo jiné jako velvyslanec v Bulharsku, odkud ale musel kvůli několika skandálům odejít. Březina sice byl později volebním manažerem ČSSD, ale není známo, že by se pokoušel intervenovat ve prospěch Havlína. Ten se v každém případě zpět do diplomatických kruhů nedostal.
Březina nyní pracuje na částečný úvazek v Lidovém domě. Co přesně tam dělá, strana odmítla sdělit. Podle Březinova majetkového přiznání politik od loňského 1. dubna fungoval jako asistent předsedy strany, tedy Bohuslava Sobotky.
Bude vysvětlovat
A právě svému stranickému šéfovi a premiérovi bude muset informace z odposlechů vysvětlovat. „Není mi známo, že by byl (Březina) v této věci trestně stíhán. Žádné další informace k této záležitosti nemám. Pozveme ho na nejbližší jednání politického grémia, aby nám objasnil svůj postoj k celé záležitosti,“ napsal v pondělí Sobotka Právu.
Březinovi hrozily dva roky za to, že zkresloval údaje o hospodaření a zatajil svoje angažmá ve dvou zkrachovalých firmách. Přesto se nechal zvolit do dozorčí rady společnosti Žižkov Station Development, což byl společný podnik Českých drah a Sekyra Group, to ale zákon zakazuje. Březina se odvolával na to, že se řídil právním posudkem renomované právní kanceláře, podle které tak postupovat mohl.