Článek
V přepočtu na hlavu by měl každý voják dostat okolo 30 tisíc korun. Velitelé by ale měli přihlédnout k tomu, kdo pomáhal nemocným s covidem-19 v nemocnicích a sociálních zařízeních. Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška bylo letos na kázeňské odměny vojáků původně vyčleněno 250 milionů korun, tedy podobně jako každý rok.
Aby to nebylo jen poděkování, ale i něco materiálního
„Po začátku první vlny pandemie ministr rozhodl, že tyto prostředky mají být využity zejména na ocenění za pomoc v boji s nemocí covid. S ohledem na vývoj situace následně v průběhu podzimu rozhodl o navýšení této částky až na skoro 800 milionů korun,“ řekl Právu Pejšek.
V druhé vlně 10 tisíc vojáků
Dodal, že běžně kázeňské odměny na konci roku – za dobré pracovní výsledky nebo např. za účast v zahraniční misi – rozdělují velitelé jednotek. „Vždy to bylo a je na velitelích, přičemž letos nasazení při pomoci v boji s koronavirem by mělo být jedno ze základních hledisek,“ dodal Pejšek.
Mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková upřesnila, že během první vlny a do konce října obdrželo sedm tisíc vojáků, kteří pomáhali s covidem, 72 milionů korun.
„To znamená, že jeden voják dostal průměrně 10 tisíc korun,“ dodala Dvořáková. Vojenští lékaři a zdravotníci byli odměněni společně s ostatními zdravotníky v říjnové výplatě.
Obrana na poslední chvíli vyčerpá svůj rozpočet
Podle Dvořákové bylo během první vlny vysláno na desítky míst po republice šest a půl tisíc vojáků a v druhé vlně už skoro deset tisíc vojáků. Celkově je v armádě okolo 26 tisíc žen a mužů v uniformě. Na konci listopadu, kdy kulminovala druhá vlna, byli nasazeni 703 vojáci v 78 sociálních a zdravotnických zařízeních.
Polovina z nich byla pomocná síla, která pomáhá v nemocnicích a sociálních zařízeních nebo v Alzheimercentrech s úklidem nebo dezinfekcí, ale i s běžnou péčí o klienty. Tito vojáci prošli před nasazením kurzy Červeného kříže.
Nejdéle sloužila dvacítka vojáků z dělostřeleckého pluku v Jincích v benešovské nemocnici. Nejvíce pomocných vojáků zase využívá Ústřední vojenská nemocnice v Praze, tady sloužilo přes padesát vojáků z Liberce, Jinců nebo Strakonic.
Další část vojáků byla nasazena jako pomocní zdravotníci. Přes padesát takových vojáků z Vyškova a Chrudimi pracuje např. v brněnské fakultní nemocnici.
„Ti zde posilují zdravotnický personál. Jsou to vojáci s rozšířeným kurzem první pomoci,“ poznamenala Dvořáková. Jsou to bojoví záchranáři, kteří jsou vycvičení k tomu, aby dokázali v první linii zachránit kolegům život. 220 vojáků funguje v callcentrech na podporu krajských hygienických stanic v Ruzyni, Opavě, Táboře a Prostějově.
„Dalších 68 vojáků je nasazeno v rámci chytré karantény a u mobilních odběrových týmů, kterých je celkově 33,“ dodala mluvčí.