Na odchod z Ruska si firmy nestěžují, podle Dlouhého jim škodí spíš zdražování

Záleží totiž podle něj zejména na tom, jaké podmínky budou v Rusku po ukončení války na Ukrajině panovat. Jiná situace bude, pokud dojde ke změně režimu, jiná, pokud budou demokratické země dále vůči Rusku uplatňovat sankce.

„Nevíme, zda dojde k politické změně po neúspěchu na Ukrajině. Nebo to nakonec bude pro Rusko na Ukrajině úspěch a Putin ještě posílí. To nikdo neví,“ řekl Novinkám Dlouhý.

Podle něj si každá firma po válce zváží, zda se vůbec na ruský trh vrátí.

„Některé konkrétní firmy utrpěly škody, ale celkově ten podíl, jak z hlediska obchodu, tak z hlediska vzájemných ekonomických toků, není velký. Jde spíš o dopady, počínaje cenami energií a konče celkovou destabilizací ekonomického vývoje v Evropě. Makroekonomicky jsou důležitější a velmi nepříjemné ty nepřímé dopady války,“ dodal Dlouhý.

Mezi české firmy, které do Ruska vyvážely své zboží, patří např. Plzeňský Prazdroj. Exportoval tam Pilsner Urquell a Kozel, nyní žádné objednávky nepřijímá.

„V tuto chvíli se soustředíme na humanitární pomoc pro obyvatele Ukrajiny,“ sdělil Právu mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář.

„Základní filosofií pivovarnictví je lidská sounáležitost a pospolitost. To jsou také hodnoty, kterým v Prazdroji plně věříme, a všichni vyjadřujeme v této situaci plnou solidaritu se zasaženými oblastmi a jejich obyvateli. Proto jsme se spolu s našimi zaměstnanci rozhodli zapojit se do humanitární pomoci Člověka v tísni. Každý dar našich zaměstnanců Plzeňský Prazdroj minimálně zdvojnásobí. Aktuálně jde o částku zhruba tři miliony korun,“ dodal. Kromě toho Prazdroj několika rodinám z Ukrajiny poskytl bydlení v ubytovnách v Plzni, podobně bude postupovat i ve Velkých Popovicích.

„V Plzni u asistenčního centra jsme postavili vyhřívaný velkokapacitní stan a nabízíme lidem teplou polévku a teplé nápoje, denně se jedná o cca 600 až 700 porcí. Podporu nabízíme i našim kolegům, kteří pocházejí z Ukrajiny, ať už finanční, nebo i psychologickou, či právní v rámci našeho zaměstnaneckého asistenčního programu,“ pokračoval Kovář.

Společnost také již několik ukrajinských uprchlíků zaměstnala, především se prý jedná o ženy ve výrobě. „U některých pozic jsme začali inzerovat informace nejen v češtině, ale i v ukrajinštině. Otevřeni jsme spolupráci i v dalších oblastech, volné pozice nabízíme všem šikovným lidem bez ohledu na národnost. Postupně mapujeme i další příležitosti,“ dodal Kovář.

Budějovický Budvar na otázky, jak se ho odchod z ruského trhu dotkl, odmítl odpovědět. „K těmto záležitostem se nechceme vyjadřovat,“ sdělila Novinkám mluvčí Budvaru Barbora Bláhová.

Na konec vývozu do Ruska si nepostěžovala ani společnosti Mattoni 1873. „Náš byznys je hodně lokální, ač exportujeme do téměř 20 zemí. Zastavení exportu do Ruska se nás zásadně ekonomicky nedotkne. Šlo nám o to udělat správnou věc a vyjádřit náš odpor k ruské agresi na Ukrajinu. V našich exportních aktivitách teď vynakládáme maximální úsilí na trzích Polska a Německa,“ uvedla pro Novinky mluvčí Mattoni Andrea Brožová.

Horší dopad než ztráta ruských zákazníků má pro Škodu Auto růst inflace, zastavení výroby v Rusku a nedostatek dodávek dílů od ukrajinských dodavatelů, což má dopad na výrobu některých modelů Škoda. „Z tohoto důvodu jsme například byli nuceni od 3. 3. 2022 zastavit výrobu elektrického vozu ENYAQ iV,“ informovala společnost.

„V neposlední řadě pak jde o nárůst cen vstupů a energií. To vše způsobuje výrazné zvyšování firemních nákladů a nelze proto vyloučit, že do budoucna dojde ke zvyšování cen našich vozů,“ dodala.

Ve škodovce prý pracuje 615 Ukrajinců a několik desítek Rusů. Společnost však zatím neví, zda další pozice ukrajinským uprchlíkům bude moci nabídnout. Loňský odhad Svazu průmyslu a dopravy uvádí, že v Rusku mělo zastoupení přes 150 českých firem. České podniky vyvezly do Ruské federace zboží za 79,6 miliardy korun.