Na obranu proti Rusku potřebujeme více peněz, burcuje šéf armády

„Pokud tyto plány budou politicky schváleny, tak bude zřejmé, že na to dvě procenta nemohou stačit,“ uvedl Řehka.

Jeho slova potvrdila ministryně Jana Černochová (ODS) s tím, že se očekává, že budoucí americký prezident Donald Trump bude chtít, aby se evropské státy NATO více zapojily do kolektivní obrany, a bude požadovat, aby výrazně navýšily obranné rozpočty.

„Jestli to budou tři procenta, tři a půl procenta, v tuto chvíli nevím. Spekuluje se o třech procentech,“ řekla ministryně. „My jsme na to připraveni, nevím, do jaké míry je na to připravena česká společnost,“ dodala.

Rozpočet armády se v posledních letech navyšuje. Letos byl 151 miliard, příští rok by to mělo 154,4 miliardy korun. S dalšími šesti miliardami, které jdou na obranu státu z rozpočtu jiných ministerstev, je to 160 miliard. Což jsou dvě procenta HDP, které se vláda zavázala plnit. V případě navýšení o jedno procento by armáda dostávala o 80 miliard korun navíc.

Rusko podle Řehky stupňuje útočnou politiku vůči Ukrajině i západnímu světu. „Buduje koalici, na které se podílí Írán, podporuje ji Čína, a dokonce se fyzicky přidala i severokorejská armáda,“ připomněl Řehka.

Česká armáda by podle Řehky měla v souladu s aliančními plány posílit hlavně protivzdušnou obranu a raketové vojsko. Také bude muset více investovat do logistiky. „Bude to obnášet několik nových útvarů, pravděpodobně i posádek,“ řekl generál.

Ochrana proti ruským raketám a dronům je každodenním chlebem ukrajinské armády a spotřebovává nejvíce peněz z armádního rozpočtu.

Kromě peněz má armáda problém s náborem lidí. Řehka na velitelském shromáždění uvedl, že z potíží s nabíráním nových vojáků a udržením současného personálu se stává „strategický problém“. Dodal, že v letošním roce nově příchozí lidé sotva pokryjí úbytek vojáků, kteří odcházejí do zálohy.

Ministryně věří, že ke zvýšení atraktivity armády napomůže nový zákon, který bude schvalovat vláda a musí ho projednat parlament. Novela navyšuje řadu příplatků, například na nábor, dojíždění nebo ubytování. Černochová také poznamenala, že stejně jako policisté a hasiči budou mít vojáci od 1. ledna valorizované výplaty jednotně o 1500 korun měsíčně. U studentů a vojáků, kteří se připravují na službu, to bude až 2300 korun.

Otázka je, jestli to bude stačit, protože podle Řehky se budou muset změnit kvůli obranným plánům NATO strategické dokumenty a navýšit cílové počty vojáků na 37 tisíc. Dnes vládní dokumenty počítají s tím, že bude mít armáda v roce 2030 přes 30 tisíc příslušníků. V armádě je dnes 25 tisíc vojáků, plus tři tisíce příslušníků u vojenské policie a vojenského zpravodajství.

Řehka poznamenal, že aby armáda tohoto cíle dosáhla, musí být roční čistý přírůstek (tedy nováčků minus odcházejících) 1200 vojáků. Letos to budou ale jen necelé čtyři stovky.

Náčelník generálního štábu apeloval na více než stovku velitelů, kteří přijeli do Prahy na každoroční jednání, že k přilákání více lidí do armády nestačí jen zvýšit platy, ale že jim musí na posádkách vytvořit lepší pracovní prostředí a zároveň zrušit překážky, které nábor prodlužují. „V armádě nábor trvá až osm měsíců, kdežto v civilních firmách jen několik týdnů. A z toho se musíme poučit,“ uvedl Řehka.