Článek
I když jí bezstarostný studentský život rázem skončil, měla přesto štěstí. Porodila totiž ještě v končící lhůtě takzvaných studentských dovolených. Ty čeští zákonodárci zrušili k roku 2009.
Od té doby přerušení studia pro matky znamenalo zaplatit desetitisíce školného za prodlouženou dobu studia. „Kdybych se měla rozhodovat dnes, tak bych si na to asi netroufla. A to přes to, že jsem zajištěná partnerem a podporují mě rodiče,“ svěřuje se Plíšková.
„Nemusíme mít všechno nové, oblečení jsme zdědili. Vzhledem k tomu, že dítě po pár měsících rychle vyroste, tak nám to hodně pomohlo,“ říká pětadvacetiletá matka. Po půl roce stráveném s dítětem ale přišlo studijní vypětí. Mezi přebalováním a kupováním sunarů bylo třeba pracovat na bakalářské práci a učit se na státní závěrečné zkoušky.
Pomohl dětský koutek
Obrovskou pomoc ale našla v dětském koutku, který už šestým rokem funguje na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
„Byli jsme prvním dětským koutkem na vysoké škole v republice. Před ním na naší fakultě nebyla možnost dítě na krátkou chvíli svěřit někam, kde by o něj bylo postaráno. Máme zprávy, že řada studentů a studentek se tu rozhodla studovat i díky této podpoře studujících rodičů,“ vysvětluje jeho zakladatelka Iva Šmídová.
Změna legislativy ale odradila mnoho studentek od založení rodiny ještě při škole. „Když zrušili nárok na studentskou dovolenou, tak těch maminek rapidně ubylo. Pozoruji to i v dětském koutku. Maminek tu chodí tak třikrát míň. Zrušili porodné, chtějí zrušit příspěvky na třetí a další dítě. Omezuje se to,“ sděluje studentka magisterského studia Plíšková, dnes už matka dvouleté Zuzanky.
Školné a studující matky?
Jaký vliv bude mít chystané školné na vysokých školách na studentky-matky, je otázka, na kterou zatím nikdo nezná odpověď.
„Bojím se, že způsob, jakým bude školné zavedeno, nevyřeší palčivý problém vysokých škol. Bude znevýhodňující nejen pro studenty-rodiče, ale i většině dalších studujících přibyde nutnost vyrovnat se s nenadálým vzrůstem finančních nákladů,“ říká Šmídová.
Skutečnost, že jde o citlivý problém, dokresluje i demografický pokles populace. „Průměrný věk porodu se zvyšuje. Z biologického hlediska pak hrozí neplodnost a sterilita,“ upozorňuje sociolog Ladislav Rabušic.
Přitom právě vysokoškolsky vzdělaným párům může zavedení školného a jeho následné splácení výrazně zkomplikovat případný rodinný život. Už dnes podle Českého statistického úřadu stále více žen odkládá mateřství až po třicítce.