Na lince 158 neporadí, zda zastřelit lupiče. Jako v USA by zřejmě šlo o nutnou obranu

„Můžu ho zastřelit, když otevře tyhle dveře?“ ptala se operátorky tísňové linky zoufalá osmnáctiletá Sarah Dawnová McKinleyová z Oklahomy, do jejíhož domu se na Silvestra vloupali dva lupiči.

„Nemohu vám říct, že můžete střílet, ale udělejte, co musíte, abyste ochránila své dítě,“ zněla rada operátorky Diane Grahamové. McKinleyová, která u sebe měla svého tříměsíčního syna, tedy ve chvíli, kdy lupič vrazil do dveří, vystřelila a zabila ho. Následně se ukázalo, že byl ozbrojen nožem. [celá zpráva]

Jak by reagoval na telefonát člověka v obdobné situaci dispečer na lince 158? „Určitě mu nikdo nebude radit, co má dělat, na to není čas. Nikdo nemůže posoudit tu situaci na dálku,“ řekla Novinkám mluvčí policejního prezidia Dagmar Bednarčíková.

„Může přivolat pomoc, ale nemůže rozhodovat, co má volající dělat,“ dodala.

Podobný názor zastává i právník Jan Lžičař: „Na jednu stranu se obávám, že by na tísňové lince u nás bylo pouze doporučeno zabarikádovat se, nic nedělat a vyčkat příjezdu hlídky. Na stranu druhou je však nutno říci, že způsob obrany, popřípadě její prostředky lze stěží určovat či hodnotit z druhého konce telefonní linky a prostředky obrany jsou tedy vždy nutně na zvážení napadeného.“

McKinleyová nebyla obviněna z žádného trestného činu. „Člověk má právo bránit sebe, svoji rodinu a majetek,“ komentoval záležitost zástupce prokurátora.

Pro prokuraturu byla kauza poměrně jednoduchá, rozhodnutí padlo velmi rychle. Americké právo člověku přiznává absolutní právo na obranu nejen svého života a zdraví, ale i pozemku a majetku.

V právním řádu České republiky řeší případy krajní nouze a nutné obrany paragrafy 28 a 29 trestního zákoníku. Za nutnou obranu zákon označuje čin, „kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem“.  „Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku,“ stanoví zákon.

„Myslím, že za daných okolností by ani u nás nebyla obviněna, a pokud ano, nebyla by odsouzena,“ řekl Novinkám právník Tomáš Sokol s tím, že situace se zpravidla hodnotí z pohledu obránce. Pokud má člověk všechny důvody domnívat se, že je v ohrožení, třebaže objektivně hrozba neexistovala, vnímá se i to, co si mohl pod danou situací představovat. „V některých rozhodnutích se vysloveně uvádí, že obránce nemusí například utéct nebo čekat na příjezd policie,“ doplnil.

„Jsem přesvědčen, že popsané jednání paní McKinleyové by ani v ČR nebylo posuzováno jako protiprávní,“ souhlasí Lžičař s odkazem na paragraf 29 trestního zákoníku o nutné obraně.

„V popisovaném případě o zjevně nepřiměřenou obranu nejde. Obrana musí být způsobilá odvrátit útok a její intenzita musí být vždy samozřejmě silnější než intenzita útoku,“ uvedl Lžičař s tím, že podle dlouhodobě konstantní judikatury je přípustné při zachování zákonných podmínek poranit či usmrtit jiného nejen při ochraně života, ale například při ochraně domovní svobody a majetku nebo při hrozbě znásilnění.