Článek
„Například motýli mohou po celou sezonu v nesečených částech nalézt potravu i úkryt a jejich housenky mají kde dokončit vývoj. Při pásové seči je potřeba myslet na to, že nepokosené plochy by měly zůstávat každou sezonu na jiném místě. Dlouhodobě ponechané plochy bez péče začnou totiž opět degradovat a opatření se mine účinkem,“ vysvětlil mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Louky se v Krkonoších objevily před více než čtyřmi sty lety na místech, kde člověk vykácel les. Po generace tu lidé hospodařili a udržovali louky tak, že byly stále druhově bohaté, rostlo tu nepřeberné množství bylin.
V Krkonoších po odsunu německy mluvících tradičních hospodářů o louky několik desetiletí nikdo nepečoval
„Bez zásahů člověka ale degradují, až postupně zaniknou. I v Krkonoších po odsunu německy mluvících tradičních hospodářů po konci druhé světové války o louky několik desetiletí nikdo nepečoval. Začaly zarůstat náletovými dřevinami a druhové bohatství klesalo,“ pokračoval Radek Drahný.
Už od 90. let se ale správci národního parku snaží loukám jejich rovnováhu vrátit. Aktuálně věnují péči s pomocí hospodářů ploše více než 600 hektarů. Ani jedna z nich není stejná a i nezkušeným okem na nich lze najít několik typů lučních biotopů, různou kvalitu, horší a lepší místa i místa, která se nechávají přirozenému vývoji.
V českých Krkonoších se poprvé narodila mláďata vlka
