Článek
„Zámky samozřejmě objektům škodí, a to velice. Ztrácí se povrchová úprava, pozlacení a symbolicky to není vhodné. Odstraňování probíhá manuálně pákovými nůžkami, pokud je kvalitní ocel, která nám toto nedovolí, tak použijeme akumulátorovou brusku,“ řekl Novinkám Roman Kotrč ze Sdružení výtvarníků Karlova mostu.
Sundané zámky z mřížky putují do sběrných surovin.
Sundané zámky z mostu jsou poté odvezeny do sběrných surovin. Z výkupu jsou následně pořizovány další prostředky na odstraňování. „Spoléháme na to, že je to jen vlna a je to dočasné. Dokonce Muzeum hl. m. Prahy si od nás pár zajímavých zámků vybralo s tím, že to uloží do depozitáře a za nějakých dvacet, třicet let se všichni budeme divit tomu, co se tady na Karlově mostě odehrávalo, ale zatím to tak nevypadá. Zatím sem zámky stále proudí a pořád je to symbol, který rezonuje mezi touto generací zamilovaných,“ pokračoval Kotrč.
K likvidaci zámků je občas zapotřebí použít brusku.
Přes týden se na mřížce nasčítá okolo sto dvaceti zámků, a to různých tvarů, velikostí i barev. „Někdy se zde objeví zámky, které mě opravdu překvapí, protože se jedná o masivní, motorkářské zámky, které na té malé mřížce působí opravdu děsivě. Tyto zámky je těžké zlikvidovat, trvá to i delší dobu. Lidé musí za takový zámek zaplatit i velké peníze, a tím myslím od tisíce korun výše, ale jak je vidět, tak zamilovaní neznají hranice ani meze,“ sdělil Kotrč.
Se zámky však nebojuje pouze Praha. Trend „zamykání lásky” trápí i mnohá další evropská i světová velkoměsta. Zámečky lze nalézt na exponovaných místech například v nedalekých Drážďanech, ale i v Římě a zejména pak městě lásky - Paříži, kde s novodobým trendem urputně bojují už několik let.