Na Jesenicku voda opadla, všichni se tam vzpamatovávají z hrůzy a začínají uklízet

„Zkáza je tady šílená. Prioritně ale musíme obnovit komunikaci a zajistit zásobování obyvatel pitnou vodou. Pracovníci ČEZ zároveň město a obce znovu připojují k elektrické síti. Řešíme také zásobování hygienickými prostředky a potravinami. Třeba přímo v Jeseníku už jsou otevřeny i některé markety. V obcích je to ale jiné. Tam budou muset vrtulníky, například do Mikulovic,“ řekla Novinkám jesenická starostka Zdeňka Blišťanová (TOP 09).

V regionu voda podle ní zničila asi dvacet domů, mnoho dalších je poničených. „Určitě to ale není konečné číslo. Teprve zjišťujeme skutečný stav,“ dodala.

„U nás padly zatím čtyři domy, další ale voda stále ohrožuje. Koryto řeky Bělé totiž máme někde ve zcela nových prostorech. Pomocí těžké techniky se její tok snažíme vrátit zpátky do původního koryta,“ informoval Novinky starosta Bělé Radomír Neugebauer (Nezávislý) s tím, že obec také obnovuje silnice, které ji zůstaly. „Musíme se dostat ke všem lidem, kteří jsou ve svých obydlích a přístup k nim není nebo je problematický. Potřebujeme zjistit jejich potřeby. Bohužel, není spojení, a tak všechny musíme obcházet osobně,“ podotkl.

V Jeseníku a okolních obcích se už začalo pomalu i uklízet. Prakticky všude kromě zničených objektů jsou nánosy bahna, hromady sutě, naplaveniny. Na toku Bělé pak zničené mosty, stržené lávky. Také silnice jsou na mnoha místech podemleté.

Lidé, kteří se pohybují po ulicích a u svých domů, vesměs mlčí. Nikomu není do řeči. „Nezlobte se, jsme tady na práci a na kecy nemáme čas,“ prohlásil například muž, který uklízel kousek od centra Jeseníku. A podobně reagovali další. „Nechte nás být. Máme jiné starosti,“ utrousil mladík, který ze svého domu zrovna vyvážel bahno.

Chorváthovým z České Vsi, kteří bydlí přímo u břehu Bělé a voda jim dům zaplavila, hovořit o svých problémech nevadilo. „Přišli jsme sem ráno. Hned jsem všechno zhodnotil a srovnal si v hlavě, čím začnu. Odpoledne začneme všechno vyklízet, a to ve spolupráci s rodinou. Pomoc nám ale nabídli i místní lidé, kteří vodu neměli,“ pověděl Ivan Chorváth.

Nejnutnější věci jim zůstaly, ty si s manželkou ještě stačili odvézt autem do Jeseníku k rodičům, kam se evakuovali. „Mysleli jsme, že vody v baráku budeme mít kolem sedmdesáti centimetrů jako v roce 1997. Jenže bylo ji více než dvakrát tolik. Hrůza! Pláč už mám ale za sebou, to nejhorší jsem vstřebala,“ uvedla Lenka Chorváthová.

Úklid se podle manželů bude odvíjet podle toho, zda půjde či nepůjde elektřina a od kdy se obnoví dodávky vody. „Bez toho jsme nahraní. Zničené máme téměř všechno včetně nové fasády. Jen okna zůstanou, jsou plastová. Škody půjdou do milionů. Teď nám týden, deset dnů potrvá, než vyklidíme bahno a další bordel, abychom se po domě mohli nějak pohybovat. Pak se uvidí,“ konstatoval Ivan Chorváth.

Petr Šulák z Jeseníku před rokem dokončil rekonstrukci domu. „Tady byla garáž, kotec pro psa, pergola. Vše je pryč. Doma to zvedlo podlahu, ač ji mám ve výšce 180 centimetrů, tlak ze spodu udělal své. V sobotu jsem ještě vytáhl do bezpečí všechno, co mělo nějakou hodnotu, motorovou pilu, křovinořezy… O tři kubíky dřeva na zimu jsem však přišel,“ ukazoval Novinkám.

Pomoci s úklidem mu přišli kamarádi. „Všude je bahno. Toho se musíme zbavit prvně. Potřebujeme se dostat také do sklepa, vyházet nepořádek, který je všude. Svým způsobem mám ale štěstí, že bydlím v německém baráku z roku 1931. Zůstal stát, zatímco třeba most naproti za miliardy je pryč,“ řekl Novinkám muž, jenž pracuje jako řidič. „Nikde se nedá jet. Práce tedy pro mě nyní není. Tak mohu alespoň uklízet,“ dodal.

Jedním z těch, kdo ve svém domě zůstal do poslední chvíle, byl Sváťa Pástor z Adolfovic, místní části Bělé pod Pradědem. „Snažil jsem se co nejvíce věcí zachránit. Během deseti minut bylo všechno vzhůru nohama. Co jsem do té doby dělal, nemělo vlastně smysl. Vedle bydlí tchán. Když už nešlo setrvat, doslova jsme přelezli k němu, má domek o pár metrů výš. Klepali jsme se ale i tam, voda stoupala až k oknům. Furt jsem sledoval, zda nám to neodnese barák. Naštěstí v poledne začala voda klesat,“ vyprávěl.

Zaplavené má celé přízemí domu. Co mohl, přenesl do patra a na půdu. „Vše se ovšem nepodařilo. Nečekali jsme, že vody bude tolik. Mysleli jsme, že jen po kolena. Ale hlavní máme zachráněné a žijeme. Zatím neuklízíme. Nemůžeme se nikomu dovolat. Když vše dáme do pořádku do Vánoc, budeme rádi,“ dodal Pástor.