Na jaře se děti bály covidu. Teď reakcí spolužáků, až zakašlou

Studie Národního ústavu duševního zdraví a praxe psychiatrů ukázaly, že koronavirová pandemie mezi dospělými zdvojnásobila počet pokusů o sebevraždu a o třetinu zvýšila počet případů úzkostných poruch a depresí. Z dospělých se strach z nemoci a úmrtí rychle přelil i na děti.

„Děti z médií slýchávaly, jak vysokou má covid smrtnost, a to je děsilo. Ptaly se, jak to bude probíhat, když se nakazí, bály se o své babičky a dědečky,“ řekla v pondělí Právu Kateřina Lišková, vedoucí Linky bezpečí.

„K nám volají standardně děti ve věku 14 až 17 let a u nich je strach ze smrti silný, hodně si lámou hlavu nad smyslem bytí v tomto období. Rodiče jim to často nedokážou vysvětlit nebo se tématu raději vyhnou,“ uvedla Lišková.

„Pak měli naši malí volající také hrozný strach z hospitalizace, kdyby se nakazili, že budou v nemocnici sami bez rodičů,“ dodala Lišková.

I operátoři Linky bezpečí museli řešit závažné a život ohrožující stavy zoufalých dětí. „Stejně jako u dospělých i u dětí se zhoršeným psychickým stavem se samozřejmě problémy prohloubily, protože nebyla dostupná návazná péče. Často jsme i s nimi řešili deprese a sebevražedné tendence,“ potvrdila Lišková vážnost dopadů opatření na dětskou psychiku.

Prázdniny přinesly dětem oddych a opět jich v průměru čtyři stovky volaly na Linku bezpečí kvůli problémům s vrstevníky a rodinným vztahům, ale ty se v posledních dnech změnily.

„Nyní se v hovorech projevily obavy z návratu do škol. Jak to bude fungovat? Co když se nakazí a pak můžou nakazit ostatní? A děti se ho pak budou štítit. Strach ze stigmatizace je tam markantní,“ popsala telefonáty posledních dnů Lišková. Obyčejná obava dospělého z toho, že si kýchne a sesypou se na něj cestující z celého vagonu, je pochopitelně u dětí násobena.

Některé školy naopak věří v nadhled a nebojácnost puberťáků, takže vyvěšují do umýváren motivační tabule s humorným textem: „Děti, umývejte si ruce, jinak chytíte koronavirus. Na ten neumřete. Ale na infekčním oddělení není wi-fi. A to nepřežijete.“

Operátorka linky 1212 Vendula Kolářová, která do prázdnin poskytovala psychickou podporu volajícím na nejzatíženější covidové lince, se u dětí spíše setkávala se strachem z izolace a nutnosti zůstat doma jen s rodiči než z nemoci jako takové.

„Volaly hodně s obavami z izolace, když byly v karanténě, kvůli neshodám v rodině nebo alkoholismu rodičů. Tedy trápily je problémy, které škola pomůže vždy trochu rozmělnit. Že by se děti bály nemoci, tak to akorát v momentech, kdy ten strach přebíraly od dospělých. Ony samy spíše projevovaly psychické potíže ze změny režimu. Zlobily se, že jsou v izolaci. Speciálně maturanti a deváťáci, kterým přinášela depresi nejistota, co s nimi bude dál,“ popsala redakci nejčastější hovory starších dětí operátorka linky, kde denně vyřídili až 3,5 tisíce dotazů.