Článek
Ústavní soud upozornil, že imunita zákonodárců se vztahuje pouze na jejich projevy k ostatním zákonodárcům, nikoliv na výroky, které pronesou či zveřejní v kuloárech, v médiích či na internetu.
Otto Chaloupka
„Z toho mimo jiné vyplývá, že pokud poslanec v průběhu schůze Poslanecké sněmovny poskytne rozhovor celostátní televizi, i kdyby to bylo přímo v sále, kde schůze probíhá, nejde o projev chráněný parlamentní indemnitou (beztrestností za výroky a projevy – pozn. red.), protože to není projev směřující vůči jiným poslancům, ale projev, který je funkčně totožný s projevem v televizi mimo budovu parlamentu,” uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Psal jsem ze Sněmovny, hájil se Chaloupka
Chaloupka argumentoval právě tím, že sporné příspěvky zveřejnil jako poslanec, a to dokonce přímo ze Sněmovny. Nejvyšší soud totiž v minulosti v kauzách Víta Bárty a tří rebelujících exposlanců ODS kontroverzně rozhodl o vynětí z pravomoci policie a soudů v těch částech obžalob, které se týkaly skutků souvisejících s výkonem mandátu ve Sněmovně.
Chaloupkovi ale Nejvyšší soud podobnou ochranu neposkytl. Sporné texty na sociální síti prý nevznikly v souvislosti s výkonem poslaneckého mandátu a nespadají mezi chráněné projevy v rámci soutěže politických sil. Ústavní soud se podle soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové ztotožňuje s výrokem Nejvyššího soudu, byť ke stejnému závěru došel na základě jiné argumentace.
Politik nejprve zveřejnil příspěvek k dění v Duchcově na Teplicku, kde skupinka Romů napadla manželský pár, což vyvolalo protiromské nálady. „Slušní lidé dlouho snášeli vaše krádeže, agresivitu a neoprávněné požadavky na další a další výhody,” napsal Chaloupka v textu, který reagoval na vyjádření jistého romského předáka. V následné diskusi doplnil, že „lidi jsou na hraně” a že po pár dalších provokacích může začít „mazec”. „Už slyším ten řev. Bude jedno, jak rychle umíte utíkat,” napsal politik.