Na gymnázia schopnosti mají, ale místa nejsou

Síť škol je totiž nerovnoměrná a nedostatečná. Na Gymnázium Karla Sladkovského v Praze se letos hlásilo mimořádně mnoho uchazečů, protože rodiče dětí silného populačního ročníku změnili strategii a raději než riskovat přijímačky na nejprestižnější školy zkoušeli méně známá gymnázia.

Poslední přijatý uchazeč měl 83 bodů, loni na přijetí stačilo 67. Ale uchazečů všude v Praze bylo dost a laťka zůstala vysoko. Na gymnázia na Moravě stačilo 60 až 70 bodů, gymnázium v severních Čechách bralo uchazeče i s jen 41 body a třeba gymnázium na Vysočině přijalo uchazeče se 30 body. I na odbornou školu v Praze je nutný dvojnásobek.

Neznamená to, že by daná gymnázia měla výrazně horší kvalitu. Na zmiňovaném pražském gymnáziu nebyla přijata dvacítka uchazečů pro nesplnění kritérií, ale dalších 123 z kapacitních důvodů. Takže by studovat mohli, ale není pro ně místo.

Podle Miroslava Hřebeckého z organizace pro informace ve vzdělávání EDUin je struktura středních škol zastaralá. „Podíl všeobecného vzdělání v zemích OECD je v průměru kolem 50 procent. My máme, když sečtu čtyřletá i víceletá gymnázia a lycea, kolem 30 procent,“ řekl Právu.

„Dnešní doba a pojetí práce už žádají něco jiného. Většina maturitního ročníku pokračuje na vysoké školy. A kde se připraví nejlépe? Určitě ne na úzce specializovaných oborech, kde sotva seženete učitele, moderní vzdělání, ba i učebnice daného oboru. A polovina z těch, kteří tam skončí, jde stejně na nějakou obecněji zaměřenou VŠ,“ popsal.

Jenže dlouhodobý záměr ministerstva školství s navýšením kapacit gymnázií nepočítá, a to přesto, že Strategie 2030+ hovoří obráceně. Míst na čtyřletých gymnáziích může podle záměru přibývat pouze v rámci demografického růstu, v případě víceletých ani to ne.

Je to příležitost pro nového ministra Mikuláše Beka (STAN) s tím něco udělat. Při čtvrtečním nástupu do funkce označil nedostatek kapacit za krizi, kterou chce řešit.

Jenže ani s demografickým růstem se nedaří držet krok. Před deseti lety, kdy ze ZŠ odcházelo kolem 75 tisíc dětí, bylo na gymnázia přijato 15,5 procenta. Loni, při 95 tisících absolventech ZŠ, činil podíl 14,4 procenta. Letos jich je 106 tisíc. Počty míst zatím nejsou známy.

„Praha se snažila, přesto zaspala,“ poznamenal Hřebecký. V Praze je podíl míst na čtyřletých gymnáziích v poměru k deváťákům nejvyšší, téměř čtvrtinový. A za deset let se moc nesnížil, jenže výrazný úbytek je patrný ve Středočeském kraji, který tvoří prstenec kolem hlavního města, a dojezdová vzdálenost není nikterak odrazující.

Pro deváťáky bylo ve středních Čechách loni jen 10 procent míst na gymnáziích, před deseti lety to bylo 12. V Ústeckém kraji byl loni podíl 12,4 procenta, na Vysočině 14 a třeba ve Zlínském kraji 20 procent.

K tomu je třeba brát v potaz, že i struktura obyvatelstva v Praze a okolí, ale třeba i v jiných velkoměstech se liší. „Praha nemá tolik fabrik, ale o to víc má firem, sídel korporací a úřadů centrální správy, a proto potřebuje mnohem víc absolventů VŠ. Lidé s VŠ vzděláním se zde soustřeďují a jejich děti mají určité predispozice pro VŠ vzdělání,“ popsal Hřebecký.

Podle něj by Praha měla jednoznačně počet gymnázií navýšit, ale také lyceí včetně technických a přírodovědných, kde je víc času na všeobecné vzdělání než na průmyslovkách.

Hřebecký upozornil, že kraje, které jsou zpravidla zřizovateli středních škol, si mohou v rámci vlastních dlouhodobých záměrů pomoci samy.

Například v Brně vzniklo gymnázium pro 500 lidí a vznikají i lycea. Vysoká poptávka uspokojena nebyla, ale není to tak napjaté jako jinde. Ve Středočeském kraji se ale rozhodli pro oborové vzdělávání. „Záměr je na čtyři roky, vzniká půl roku před volbami a nová vláda s tím nemůže nic dělat. Radní vám řeknou, že jsou tam nesmysly, ale jsou bezradní,“ uvedl Hřebecký.

Upozornil, že je třeba najít „místa pro nešťastné deváťáky, aby nemuseli chodit na kadeřnice“. Dodal, že to není jen plýtvání lidským potenciálem, ale i penězi: „Učiliště jsou nejdražší a ten, kdo tam jde, protože to na něj zbylo, to nakonec stejně dělat nebude.“ Tím se ale otvírá další problém, a to je prohlubující se nedostatek kvalifikovaných odborníků v řemeslech.