Na dopravu do parlamentu dostanou zákonodárci ročně až 730 tisíc

„Pokud se zvýší platy, adekvátně se valorizují i poslanecké náhrady, které se odvíjejí od platové základny,“ potvrdil Novinkám vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny Martin Plíšek.

Platová základna, z níž se platy ústavních činitelů počítají, dosud činila 94 775 korun, podle novely, o které by měli poslanci hlasovat v závěrečném čtení 15. ledna, by měla stoupnout na 101 364 korun. Základní plat poslance by se měl zvýšit o 7100 korun na 109 500 měsíčně, předseda výboru bude mít plat 146 tisíc korun, místopředseda více než 123 tisíc.

Vyšší platy se týkají i dalších ústavních činitelů, například prezidentovi vyskočí plat o 23 800 korun na 365 tisíc korun.

Příjmy zákonodárců však značně zvyšují náhrady, které se rovněž počítají ze zvýšené platové základny. Nejvyšší paušální náhradu berou poslanci a senátoři za dopravu, která se počítá podle vzdálenosti parlamentu od obce, v níž má daný činitel trvalý pobyt nebo poslaneckou kancelář. Dosud ročně činila od 456 tisíc korun například pro středočeské či pražské poslance, do 682 tisíc korun, které čerpají poslanci například z Moravskoslezského kraje. Nově se tato náhrada zvedne dle výpočtu Novinek na 486 tisíc až 730 tisíc korun.

Zhruba o 12 tisíc ročně se zvýší i náhrady na reprezentaci. Na tu každý poslanec ročně bere 182 400 korun, suma se zvedne zhruba na 194 700 korun. Náhrada za prokázané výdaje na odborné a administrativní práce stoupne z 284 tisíc korun na 304 tisíc korun.

Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek se zvedáním náhrad nesouhlasí. Ty za dopravu by naopak snížil o 25 procent, kromě toho by i zmrazil růst platů politiků na pět procent ročně. „Sice vzrostly platy v ekonomice, ale náklady na dopravu, ceny benzinu nebo vlakových jízdenek zůstaly v zásadě stejné. Není důvod, aby nám vyskočily náhrady o desítky tisíc korun,“ řekl Novinkám.

Průměrná cena litru pohonných hmot činila loni v lednu 37 korun, v prosinci pak klesla o korunu na 36 korun. Jízdné Českých drah se zvyšuje meziročně o inflaci, letos by mělo stoupnout v průměru o necelých 5 procent.

Michálek se obecně domnívá, že systém náhrad není transparentní. „Je nastavený tak, aby se ukrývala skutečná výše příjmů poslanců,“ poznamenal.

Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda se diskusi o změnách v odměňování ústavních činitelů nebrání, nicméně nastavit by se měl podle něj jasný automat, aby do něj politici nemuseli zasahovat. „Dnes už náhrady každý bere s platem jako jeden balík peněz, od doby Miroslava Kalouska je také zatížen daněmi,“ připomněl.

Vedle zmiňovaných dostávají poslanci i další náhrady, které se však nepočítají z platové základny a jejich valorizace zatím ohlášena není. Na pronájem kanceláře mají poslanci dle obce, v níž se nachází, ročně od 170 do 386 tisíc korun, na služby asistenta do 666 tisíc korun ročně a na výdaje za telefon a internet ve výši až 60 tisíc korun ročně.

O platové novele by měli poslanci hlasovat ve třetím čtení zřejmě 15. ledna. Opoziční ANO a SPD v něm chtějí prosadit pětileté zmrazení platů vrcholných politiků, vládní většina je však zřejmě přehlasuje. Normu potom dostane na stůl Senát a nakonec prezident. Vláda předpokládá, že zákon projde celým legislativním procesem navzdory odporu opozice tak, aby ještě do konce ledna vyšel ve sbírce zákonů. Přechodné ustanovení má zajistit, že se podle novely budou počítat už lednové platy.

Loni šlo na platy poslanců z rozpočtu Sněmovny skoro 312 milionů korun, na náhrady a příspěvky pak více než 234 milionů. Letos by tyto částky měly dle tabulky, kterou Novinkám dodala mluvčí Sněmovny Martina Lustigová, vystoupat na necelých 353 milionů a 267 milionů korun.

Loni platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na úrovni roku 2023. Ústavní soud v květnu s platností od příštího roku ale zrušil přijatý zákonný koeficient, neboť prakticky snížil platy soudců. Novela zákona tak na tento verdikt ústavních soudců reaguje.