Na dodávkách pro Ukrajinu se snažili vydělat podvodníci

Úřad ukrajinské ambasádě od počátku ruské agrese pomáhal s koordinací dodávek vojenského materiálu. „Pomáháme ambasádě a ukrajinskému ministerstvu obrany v tom, aby dostaly zboží, které potřebují,“ poznamenal Kopečný.

Prověřování firem a nabízeného zboží, zda je v požadované kvalitě nebo zda ho vůbec daná firma má k dispozici, podle náměstka zahrnovalo velké množství inspekcí. „Stejně jako při jiných krizích i v tomto případě se objevilo určité množství šmejdů,“ poznamenal.

„Lidé, kteří před lety lidem prodávali hrnce, v době covidu prodávali roušky a míchali dezinfekce, teď najednou začali nabízet různé produkty, které chtěli prodávat Ukrajincům do války,“ podotkl.

Podle Kopečného bylo ale poměrně jednoduché nabídky prověřovat, protože zbrojní průmysl je značně regulovaný. „Nemůžete seriózně nabízet vojenský materiál bez prověrky nebo výrobní kapacity,“ řekl.

Protože není snadné vyrobit zbraň a ještě komplikovanější těžkou techniku, podvodníci se pokoušeli zaměřit třeba na dodávky takzvaných neprůstřelných vest.

Když ale ministerstvo chtělo nabízené vesty zkontrolovat, aby zjistilo, z jakého materiálu jsou vyrobené, dodavatel začal uvádět, že zboží není v Česku, jeho dovoz kvůli kontrole by byl nákladný a požadoval platbu předem. Kopečný poznamenal, že v několika sousedních zemích firmy po získání velkého obnosu peněz následně zanikly.

Podvodné nabídky se podle náměstka objevovaly přibližně ve druhém až čtvrtém týdnu války. Ustaly poté, co podvodníci zjistili, že peníze nezískají pouze tím, že pošlou fakturu a následně zmizí nebo vyhlásí insolvenci. „Za poslední týdny se se šmejdy nesetkávám,“ dodal.

Ukrajinská ambasáda si podle něj pomoci ministerstva velmi cení, protože na podobné prověřování nemá kapacitu. A v době ostřelování Kyjeva to bylo nemožné i pro ukrajinskou administrativu.

Pomoc Ukrajině se podle Kopečného začala připravovat už na konci loňského roku poté, co bylo zřejmé, že Rusko přesouvá k ukrajinským hranicím svá vojska. Když vypukla válka, byl už připraven seznam materiálu, který měly české firmy k dispozici. Klíčovou otázkou bylo to, kde sehnat potřebné peníze.

„Protože jsem všude kolem sebe viděl to obrovské vzepětí a vůli pomáhat, oslovil jsem ukrajinského velvyslance, jestli by nechtěli vytvořit speciální fond,“ poznamenal.

Záhy tak začala finanční sbírka, do které lidé i firmy přispěli do současné doby asi 1,2 miliardy korun. Kopečný zdůraznil nutnost jednat rychle, protože ukrajinský stát byl v prvních dnech konfliktu na pokraji kolapsu. Tamní administrativa neměla prostředky na nákupy, a vojenský materiál byl proto v Česku pořizován právě díky darům.

K finanční sbírce se přidaly i dary od české vlády a peníze začaly přicházet i ze zahraničních zdrojů, a to i od některých evropských vlád. Postupně se na financování začala podílet i ukrajinská vláda. Přesnou hodnotu vojenského materiálu dodaného na Ukrajinu nechce ministerstvo zveřejňovat.

„Je to velmi důstojná suma. Jednoznačně platí, že v absolutních číslech patříme k čtyřem, pěti největším dodavatelům vojenského materiálu na Ukrajinu,“ zdůraznil náměstek.

Jen v prvních týdnech podle něj dar české vlády přesáhl tři miliardy korun, ve finanční sbírce se vybralo 1,2 miliardy korun. „A násobky tohoto jsme dodaly z dalších zdrojů,“ poznamenal.