Na dávky pro ukrajinské uprchlíky šlo 62,2 miliardy korun, odvedli 55,5 miliardy korun

Za rok 2024 bylo na pomoc a podporu uprchlíkům vydáno 15,5 miliardy korun, zatímco vybráno bylo 23,5 miliardy korun.

„Nejen odvody a daně, ale i spotřeba uprchlíků přináší miliardy do našeho státního rozpočtu. Vzkaz některým obchodníkům se strachem je tedy jasný: Ukrajinci k nám nepřišli čerpat dávky, ale kvůli přežití. Drtivá většina se o sebe postará sama a integruje se,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Výdaje zahrnují podle ministerstva sumu na humanitární dávku, školství, zdravotnictví i zahraniční pomoc. Postupně klesají. Do příjmů se započítávají odvody, daň z přidané hodnoty i spotřební daň a další příjmy.

Z údajů resortu práce vyplývá, že Česko vydalo na pomoc příchozím do konce minulého roku 62,5 miliardy korun. Uprchlíci státu vrátili na odvodech a části daní 55,5 miliardy korun. Loni odvedli 23,5 miliardy korun a získali na podpoře 15,5 miliardy korun. V předminulém roce do pomoci putovalo 21,6 miliardy korun a vybraná suma byla o 0,6 miliardy korun nižší. V prvním roce války stát poslal lidem s dočasnou ochranou podle dřívějších dat 25 miliard korun, příjem od uprchlíků byl zhruba poloviční.

„Hlavně díky velkému zapojení uprchlíků na tuzemský trh práce je celková bilance příjmů a výdajů jednoznačná – osoby s dočasnou ochranou do našeho systému dlouhodobě přináší více, než z něj dostávají,“ řekl Jurečka.

S dočasnou ochranou na počátku tohoto týdne pobývalo v ČR přes 397 tisíc osob z Ukrajiny, z nichž téměř 97 tisíc tvořily děti a necelých 18 tisíc lidé nad 65 let věku.

Letos v lednu mělo zaměstnání přes 150 tisíc osob se statutem dočasné ochrany. Pro srovnání, loni v lednu to bylo necelých 115 tisíc osob. Humanitární dávku loni v prosinci dostalo přes 92 tisíc osob.

Úřad práce už dřív sdělil, že uprchlíci jsou většinou v pomocných či dělnických profesích. Zaměstnavatelé měli zájem hlavně o síly s nižší kvalifikací. Lidé s dočasnou ochranou obsadili místa, která se dlouho nedařilo zaplnit.

Experti a organizace na pomoc příchozím dlouhodobě poukazují na to, že Česko zatím stále nedokáže využít dovedností a znalostí uprchlíků. Jako hlavní problém vidí odborníci nedostatečnou jazykovou přípravu a složité uznávání dosaženého vzdělání.

Ukrajinští uprchlíci, kteří se v Česku chtějí usadit dlouhodobě, budou moci od dubna žádat o zvláštní dlouhodobý pobyt. Ten jim dá jistotu, že v zemi stráví dalších pět let, zároveň budou moci po určité době požádat o pobyt trvalý. Vláda chce však pro zvláštní dlouhodobý pobyt nasadit tak přísné podmínky, že je splní jen zlomek žadatelů, žadatel například bude muset vydělávat ročně 440 tisíc korun hrubého.