Článek
Vloni zemřelo podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který s ČSÚ na analýze spolupracoval, přímo či nepřímo s covidem 17 235 lidí. Přímou příčinou smrti pak byl covid u zhruba 10,5 tisíce lidí.
Statistici se podívali na příčiny úmrtí. Covid byl loni na druhém místě
Nejvyšší počty podle statistiky počtu zemřelých na covid v přepočtu na 100 tisíc obyvatel vykazují za rok 2020 kraje na severozápadě Čech, konkrétně Karlovarský a Ústecký, ale také Vysočina.
Na Karlovarsku zemřelo v přepočtu na 100 tisíc obyvatel kvůli covidu asi 130 lidí, na Ústecku přibližně 120, podobně to bylo i na Vysočině.
Vyšší úmrtnost nejen na covid
Zmíněné západočeské regiony statistice vévodí i ve vztahu k zemřelým v důsledku chronické ischemické choroby srdeční, která byla vloni podle ČSÚ nejčastější příčinou úmrtí. To odpovídá i slovům Šárky Daňkové z ÚZIS, podle níž je obecně v těchto krajích vyšší úmrtnost než ve zbylých částech republiky.
Vysoké počty úmrtí kvůli srdečním chorobám měl také Středočeský a Moravskoslezský kraj. Covid-19 byl celorepublikově druhou nejčastější příčinou smrti.
Nejméně se na covid v uplynulém roce umíralo v Praze a Plzeňském kraji. Ze statistik vyplývá, že v metropoli vloni zemřelo zhruba 75 lidí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, na Plzeňsku okolo 90.
Dušek: Covid se v Praze šíří hlavně mezi mladými lidmi
Aktuálně zveřejněná data o mortalitě se týkají pouze roku 2020. Nejčastěji lidé loni umírali na chronickou ischemickou chorobu srdeční, následuje covid-19, na třetím místě žebříčku jsou cévní nemoci mozku a za nimi srdeční selhání. Mezi další nejčastější příčiny patřily také zhoubné nádory průdušek, průdušnic a plic, cukrovka či hypertenzní nemoci.
Šéf ČSÚ Marek Rojíček ale uvedl, že počty zemřelých za letošní rok budou ještě vyšší. Jen během prvních tří měsíců letoška zemřelo nejvíce lidí za první čtvrtletí od roku 1992.