Na co loni umřely tisíce lidí? Stát to zatím nedokázal zjistit

Loni podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) zemřelo přes 129 tisíc lidí, což je nejvíce za poslední roky. Oproti předloňsku jde o navýšení o téměř 17 tisíc úmrtí.

Svou vinu nese i pandemie onemocnění covid-19, která v České republice vypukla na začátku března loňského roku. Podle ministerstva zdravotnictví za uplynulý rok zemřelo kvůli covidu 12 329 lidí.

U dalších zhruba 4300 zesnulých, kteří přesahují průměr, ale dosud není jasné, na co zemřeli.

Jasněji do toho měla vnést detailní analýza příčin úmrtí, na jejíž vypracování Česko povolalo téměř dvě desítky tuzemských zdravotnických kapacit. Experti mimo své zaměstnání procházejí tzv. listy o prohlídkách zemřelého a rozřazují příčiny do jednotlivých skupin. Hotovo ale stále není.

Data o příčinách úmrtí covid pozitivních lidí za část loňského roku zveřejnili mimořádně ÚZIS a resort zdravotnictví koncem loňského listopadu. Tehdy se i pod tlakem opozice a odborníků zabývali statistici tím, u kolika lidí byla hlavní příčinou úmrtí nákaza koronavirem, či zda daný člověk zemřel v důsledku své primární choroby, kterou covid urychlil.

Data za poslední kvartál minulého roku a celkově doplňující, obsáhlejší a podrobnější analýzu, která by dokázala zodpovědět, na co lidé loni umírali, si šéf ústavu Ladislav Dušek představoval zveřejnit v prvních týdnech letoška, to se ale nepodařilo.

„Naivně jsem si myslel, že to bude na konci ledna, v únoru. Ale podívejte se, v čem žijeme. Ti lidé to nedělají naschvál, že to neběží rychleji. Úmrtí je hodně, zpozdilo se dohlašování, protože nemocnice mají úplně jiné starosti, než posílat papíry a z toho týmu kliniků je asi 60 procent lidí, kteří dnes slouží na jednotkách intenzivní péče. Logicky teď v epidemii mají jiné starosti,” vysvětloval Novinkám Dušek, proč ještě analýza není hotová. Jasněji by podle něj mohlo být v nejbližších měsících.

Dušek poukázal na to, že data o mortalitě se zveřejňují za normálních okolností jednou ročně v ročence vydávané ČSÚ. Ta by měla vyjít zhruba v polovině roku.

„Stát v tuto chvíli není nikdo jiný než Český statistický úřad, a ten postupuje podle platných pravidel. Je gestorem této oblasti. Gestorem, který podle zákona každý rok vydává ročenku o mortalitě. Není to ÚZIS,” poznamenal.

Novinky požádaly alespoň o dílčí data k příčinám úmrtí, protože by to mohlo vnést alespoň trochu světla do toho, proč v tuzemsku umřelo a umírá oproti předchozím rokům tolik lidí.

Spekuluje se třeba o zanedbání lékařské péče či dopadech tvrdých vládních opatření na psychiku lidí a sebevraždy. Jeden z takových případů Novinky popsaly v minulém týdnu.

Dušek ale dílčí výsledky zveřejnit nechce s tím, že by byly zkreslené.

„Listy se neprohlíží podle reprezentativnosti, přednost dostává kontrola mladších ročníků. Když bychom zveřejnili průběžná data, tak to bude zkreslené, protože až se dodělají seniorní ročníky, vyjde to jinak,” argumentoval Dušek.

Podle něj se skupina expertů zavázala, že projde každý úmrtní list. „Tohle je audit dělaný profesory medicíny, kteří za těmi čísly budou osobně stát. Nenechají se urychlit a odfláknout to,” doplnil.

Připomněl, že na tom tito lidé dělají při své náročné práci. „Nekleknu přece na profesora Beneše, který nemá v Plzni ani jedno jipové lůžko a každý den nám sem volá o pomoc s překlady pacientů, že má intenzivněji prohlížet chorobopisy z roku 2020, kterými už nikomu nepomůže. Tím, že tu statistiku doprohlídne, tak už nikoho nezachrání,” uzavřel Dušek.

Možnost, že by stát na základě výsledků analýzy mohl například upravit některá opatření či se zaměřit na daný problém, kupříkladu na psychologickou pomoc, se tak zatím odkládá.