Článek
Projekt má ochránit povodí říčky Novohradky a Krouny od povodní, respektive má zbrzdit povodňovou vlnu na Krounce tak, aby nedošlo ke kulminaci obou toků ve stejnou chvíli.
Problémy původního dodavatele způsobil raketový růst cen stavebních materiálů a inflace. Také se ukázalo, že lokalita má složité geologické podmínky, které nebylo možné předem odhalit.
Příprava terénu pro stavbu betonové hráze u Kutřína
„Skála byla měkčí, někde víc navětralá. Nyní by již nemělo dojít k zásadním překvapením. Samozřejmě, může se objevit nějaký zlom, porucha, ale už to nebude nová informace, bude možné ji řešit,“ ujistil ředitel Povodí Labe Marián Šebesta a dodal, že se zvažovala i výstavba sypané hráze, ale betonová je šetrnější ke zdejší krajině.
„Požadavek ochranářů byl, aby hráz byla co nejsubtilnější. Sypaná by byla hodně široká a nevešla by se. Proto se zvolila betonová hráz. Na straně k vodě je prakticky kolmá, na druhé straně budou odstupňované bloky obsypané kameny, aby vypadaly jako skalní stěny,“ vysvětlil ředitel Šebesta.
Základní kámen stavby suchého poldru
Jde o největší stavbu tohoto druhu od 70. let, kdy se v Československu budovaly velké přehrady. Hráz bude mít 146 metrů a maximální výšku 17,8 metru. Současně budou zrevitalizovány dva kilometry koryta Martinického potoka a zrekonstruován most. Celková investice se vyšplhá na 465,5 milionu korun bez DPH a práce potrvají necelé tři roky.
„Aktuálně se dělají zemní práce spojené s ochranou svahů. Také byla zahájena injektáž horninového masivu pod hráz a připravují se první železobetonářské práce spojené s výstavbou zkušebního úseku hráze,“ uvedl Krzysztof Tomczyk z firmy Budimex. V projektu se myslí i na migrační hráz pro zvířata, aby v době, kdy poldr nebude zatopený vodou, mohla volně procházet.
„Při hrozící povodni tam sjede velký tabulový uzávěr. V dalším bloku budou ocelové roury, kterými se bude převádět povodňový průtok. Jak bude stoupat hladina vody, roury se budou uzavírat, aby vody ven teklo pořád stejně,“ vysvětlil princip Marián Šebesta.
Pozdrží kulminaci
O významu stavby suché nádrže vůbec nepochybují v okolních obcích a městech.
„S velkou vodou máme problémy i několikrát ročně. Naposledy byl u nás třetí stupeň o Vánocích z čtyřiadvacátého na pětadvacátý prosinec. Stavba nám velmi pomůže. Na okraji třetího povodňového stupně se voda rozlévá ještě mimo obec, ale pak již hrozí zatopení zahrádek i nemovitostí,“ uvedl například starosta Luže Ladislav Peterka (Nestraníci).
Protipovodňová stavba se začala řešit po velkých záplavách v roce 1997. Rozsáhlé protipovodňové stavbě musely ustoupit čtyři objekty k bydlení a rekreaci a letní dětský tábor. Státní podnik Povodí Labe je vykoupil. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) dokáže poldr až osmkrát snížit povodňovou vlnu. Kapacita suché nádrže bude až na stoletou vodu.
Suchý poldr Kutřín
V následujících třech letech bude postavena 146 metrů dlouhá hráz s maximální výškou 17,8 metru nad úrovní terénu a šířkou v koruně 5,67 metru.
Na ní se bude nacházet zpevněná komunikace.
Retenční objem zařízení by měl činit 3,6 milionu metrů krychlových. Zatopená plocha při plném retenčním objemu obsáhne 67,5 hektaru, což je zhruba sto fotbalových hřišť.
Cena investice je 565,5 milionu korun bez DPH.