Na bydlení dává tisíce navíc, stát jí měsíčně posílá 115 Kč

Důvodem leckdy může být to, že lidi odrazuje složitý formulář, který má minimálně jedenáct listů, navíc je často třeba doložit i další dokumenty.

Další příčinou bývá také to, že žadatelé i přes peripetie, jež při vyplňování žádosti musejí podstoupit, dostanou dávku ve směšné výši. Zkušenost s tím má například čtenářka Práva, paní Marie. „Jsem bývalá klientka Bohemia Energy. Platila jsem za plyn měsíční zálohy 3700 korun měsíčně, celková výše měsíčních záloh byla zhruba 6000 Kč,“ začala Právu popisovat svůj příběh.

Nový dodavatel energií jí následně po podpisu smlouvy vyměřil zálohy 8270 korun. „Moje celkové náklady na bydlení – tj. zálohy na plyn, elektřinu a vodu – činí měsíčně 13 160 korun, dosahují téměř 65 procent mého důchodu,“ vypráví.

Požádala si proto o příspěvek na bydlení. Na ten má domácnost nárok, pokud její náklady na bydlení dosahují 30 procent čistých příjmů, v Praze pak 35 procent. A výsledek? Čtenářce byla přiznána dávka 115 korun měsíčně. „Příspěvek v této výši rozhodně v mém případě nic neřeší, náklady na zpracování žádostí ho zcela určitě převyšují,“ dodala Marie.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), které parametry příspěvku nastavuje, se jedná o ojedinělý případ, průměrná výše poskytované dávky dosahuje 4200 korun měsíčně. „Záleží na tom, zda je paní posuzována sama, zda je vlastník, nebo nájemce, jaký má příjem a jak vysoké náklady na bydlení,“ řekla mluvčí ministerstva Eva Davidová.

Za nízkou výší příspěvku také podle ní mohou být například normativní náklady. To je státem určená hranice výdajů na bydlení, které jsou stanoveny jako průměrné podle velikosti obce a počtu členů domácnosti.

„Pokud skutečné úhrady nákladů překročily normativní náklady, přihlíží se pouze k normativním nákladům. V závislosti na příjmu se pak vypočítá výše dávky,“ uvedla Davidová s tím, že je možné se proti výši dávky odvolat nebo v případě nouze požádat o mimořádnou okamžitou pomoc.

Podle paní Marie ale důvodem nízké dávky vyšší počet členů domácnosti důvodem být nemůže. „Jediným jejím členem jsem já. Po úmrtí matky a provdání dcery jsem zde zbyla sama ve věku, kdy už by bylo stěhování prakticky nemožné. Je mi 90 let,“ upozornila.

Důvodem tak opravdu mohou být zmíněné normativní náklady. „U části lidí je příspěvek na bydlení opravdu tak nízký, že si o něj ani nepožádají. Současné normativní náklady byly stanoveny na přelomu roku a vzhledem k vývoji cen je načase, aby je vláda zvýšila,“ říká Daniel Hůle z Člověka v tísni.

A jak to vidí sama paní Marie? Dopis redakci prý napsala proto, aby upozornila na nesmyslnost celého administrativního procesu. „Chápu, že adresné rozdělování je náročné, dosáhnout spravedlivého rozdělení téměř nemožné. Chybí mi úvaha, nebylo-li by efektivnější přispívat plošně, případně regulovat ceny energií,“ zakončila s tím, že pro jednotlivce může být navýšení cen energií likvidační.

MPSV podle Davidové nyní připravuje novelu zákona o státní sociální podpoře, která má vést ke zjednodušení dokládání nároku na příspěvek. „Schválení změn závisí na legislativním procesu, nyní počítáme s jejich účinností od 1. července letošního roku,“ dodala. MPSV zvažuje i zvýšení normativních nákladů, není ale jasné, kdy by k němu mohlo dojít.