Článek
Zhruba půlroční mláďata v druhé polovině října již vzrůstem dosahovala téměř velikosti svých rodičů, na fotopastech jsou však stále odlišitelná. Na Broumovsku se tak pohybuje minimálně pět vlků.
„Kolik vlků se v území pohybuje, je nyní těžké určit. Na videozáběrech jsou současně nejvíc tři jedinci. Dvě loňská mláďata se již mohla od smečky oddělit. Přesnější číslo bude možné odhadnout až s nástupem zimy během stopování, kdy bude monitoring Vlčích hlídek Hnutí DUHA pokračovat,“ upřesnil Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
Na monitoringu velkých šelem se podílejí zejména dobrovolníci Vlčích hlídek, kterým se podařilo najít i další známky vlčí přítomnosti, zejména trus. Výsledky genetických analýz například ukázaly, že broumovští vlci jsou blízce příbuzní se smečkami v Dolnoslezském lese v západním Polsku.
„I když jsme letošní rozmnožování vlků v oblasti očekávali a donesly se nám informace o pozorování vlčat, průkazný záznam o jejich přítomnosti jsme dlouho neměli. Podařilo se to až teď na podzim. O aktuálním zjištění informujeme i místní chovatele ovcí a koz,“ připojil se zoolog Petr Kafka ze Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.
Škody, které vlci napáchali
Vracející se vlci mají pro naši přírodu pozitivní vliv, protože pomáhají redukovat počty srnců, jelenů a divokých prasat. Nepřímo mohou snižovat škody, které divoká zvířata způsobují v lesích a na polích. Na druhou stranu sami působí škody chovatelům dobytka.
„Škody způsobené velkými šelmami operativně řešíme,” uvedla Kafka. Pracovníci Chráněné krajinné oblasti Broumovsko na místě případy posuzuji, aby měl majitel nárok na náhradu. Loni bylo na Broumovsku nahlášeno 89 zraněných a usmrcených ovcí, šest koz a osm telat.
„Zpětně jsme dostali informace také o dalších 48 ovcích, které se nepodařilo dohledat. Nelze tedy potvrdit, zda je skutečně zabili vlci. Letos bylo zatím hlášeno 92 ovcí, tři telata a jalovice. Ačkoliv se nejedná o zcela přesná data, některé případy nejsou údajně hlášené, z meziročního porovnání je zjevné, že škody nestoupají,“ dodal Kafka.