Na 400 záchranářů a podnikových hasičů chce dříve do penze. Budou chybět

„O dřívější odchod do důchodu si dosud požádalo 436 zdravotnických záchranářů a členů jednotky hasičského záchranného sboru podniku,“ sdělila Novinkám Tereza Koukolová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení, s odkazem na příslušný paragraf.

V Česku je kolem čtyř tisíc záchranářů, větší část pracuje pro zdravotnické záchranné služby, odhadem stovky z nich v nemocnicích. „V současné době se nedostatek začíná teprve projevovat, ale na některých záchrankách je už vidět. Ze statistických dat nezpochybnitelně vyplývá, že v blízké budoucnosti se zřetelně projeví,“ uvedl prezident Komory záchranářů Radomír Vlk.

Regionální rozdíly jsou propastné. Nejvíce úvazků má záchranka v Královéhradeckém a Jihočeském kraji, nejhůř je na tom Moravskoslezský a Karlovarský kraj, kde jich mají proti jižním Čechám třetinu.

Příčin je víc. Na rozdíl od pediatrů a všeobecných praktických lékařů na záchranáře generační tlak tolik nedoléhá. Průměrný věk je sedmatřicet let.

Podstatný vliv ale mají nemocnice, které mladé záchranáře částečně stahují. Nabízejí lepší peníze, méně náročnou práci a menší zodpovědnost. Vyplynulo to i z průzkumu, který si komora mezi členy udělala. Při výjezdu se sanitkou leží rozhodování jen na záchranáři, v nemocnici se může poradit s týmem. Práce sice nemusí být tak různorodá a zajímavá, ale bývá v menším stresu.

Záchranná služba navíc bojuje i s nedostatkem lékařů. Posádky, které vyjíždí k pacientům, kterým neselhávají základní životní funkce, tvoří často řidič a záchranář.

Pro nemocnice mluví i systém vzdělávání, kterým si musí budoucí záchranář projít. Absolvent odchází povinně na roční praxi v nemocnici, což profesní organizace kritizují.

„Úmysl byl dobrý. Jen si nikdo neuvědomil, že ve chvíli, kdy budou mladí lidé rok někde, zvyknou si tam a nebude se jim chtít do terénního prostředí. Nehledě na to, že jsou tam velmi dobře zaplacení,“ vysvětlil předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb Marek Slabý, ředitel jihočeské záchranky.

Vysokou školu dokončilo před dvěma lety 318 záchranářů. Profesi se podle statistik ministerstva zdravotnictví rozhodla vykonávat jen třetina z nich.

„Považujeme za problém, že zdravotničtí záchranáři ‚končí‘ na akutní lůžkové péči, tedy intenzivní péči nebo anesteziologicko-resuscitační péči. Pro tento úsek práce jim chybí určitá část vzdělání a nemají k setrvání na těchto odděleních plnohodnotné kompetence. Následně chybí na záchrankách,“ uvedl Vlk.

V práci na urgentech problém nevidí, naopak jde o spojené nádoby. Záchranář tam patří a je pro to vyškolen. Problém je, když záchranář vykrývá péči i v jiných oblastech.

Tlak se bude zvyšovat. Nejen kvůli konkurenci nemocnic. Rekordní počty výjezdů zaznamenali v roce 2022 záchranáři v několika krajích. Jen v Praze řešili 142 tisíc případů. Trend je vidět i v jiných státech a záchranáři ho přisuzují selhání primární péče.

Asociace by chtěla prosadit, aby se od povinné praxe v nemocnicích upustilo a absolventi mohli jít rovnou k záchrance. Pomoci má také víc přijatých vysokoškoláků.