Článek
Rozhodnutí kraje podle ministerstva obsahovalo vady věcné i procesní. Účastníci řízení podle resortu nedostali možnost vyjádřit se k dodatečným podkladům, které byly předloženy při řízení.
Ministerstvo krajskému verdiktu vyčetlo také nedostatečné ekonomické podklady pro opatření, která se týkala oxidu dusíku. Nebylo z nich zřejmé, jaké budou skutečné náklady na opatření, a nebylo možné ověřit jejich správnost, informovala mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
Protest proti elektrárně v Chvaleticích. Aktivisté blokují vstup do budovy
"Nešlo tedy nijak vyhodnotit ani prověřit, zda náklady přesahují přínosy pro životní prostředí," uvedla. Podle evropské směrnice je možné výjimku udělit pouze v případě, že náklady na dosažení limitů prokazatelně převyšují přínosy, které by opatření měla pro životní prostředí. "A ani ekonomické podklady ke rtuti nebyly dostatečné," doplnila Roubíčková.
Elektrárna podle ministerstva požádala o výjimku z limitu rtuti ve výši 25 mikrogramů na metr krychlový, aniž hodnotu dostatečně odůvodnila.
Chvaletice: výtky jsou jen formální
„Jedním z problémů byla také délka udělené výjimky, jak pro oxidy dusíku, tak pro rtuť. Maximální délka výjimky je osm let a žadatel požadoval právě osm, což je hodnoceno v rámci řízení jako negativní hledisko. Provozovatel si zejména u rtuti ponechal až zbytečně dlouhou dobu na vyhodnocování stávajícího stavu a plánovaných opatření," dodala Roubíčková.
Podle zástupců elektrárny jim však ministerstvo vytýká pouze formální a faktické nedostatky. „Podstatné je pro nás to, že podle ministerstva krajský úřad nepochybil, když nám v červenci udělil výjimku. Ministerstvo pouze konstatovalo, že naše žádost měla některé nedostatky,” říká generální ředitel Elektrárny Chvaletice Václav Matys.
Tvrzení ekologů, že udělení emisní výjimky by mělo negativní dopad na životní prostředí, pak označil za dezinformaci. „Životní prostředí se uvedením nových technologií v elektrárně každopádně zlepší, a to nejen na Pardubicku. Výjimka nám pak poskytne čas na to, abychom našli cestu, jak splnit emisní limity, které dosud vůbec neplatily. Ostatně ze stejných důvodů o ni žádají i ostatní,“ tvrdí Matys.
Dvanáctimetrová vzducholoď létala kolem chladicích věží chvaletické elektrárny. Měřila kvalitu ovzduší
Ekologové ministerstvo chválí
Rozhodnutí ministerstva naopak ocenili zástupci ekologických organizací. „Provozovatelé elektrárny Chvaletice se snaží výjimku z nových emisních limitů protlačit silou, aniž by ve své žádosti vůbec řešili základní předpoklad, že by měli emise jedovatých a nebezpečných látek snižovat," říká Jan Rovenský z české pobočky ekologické organizace Greenpeace.
„U krajského úřadu jim tato strategie vyšla, protože tamní úředníci se již dlouho chovají jako továrna na razítka. Ministerstvo naopak splnilo excelentně svojí roli nezávislého odvolacího orgánu: jeho rozhodnutí má 59 stran, na kterých obsáhle rozebírá pochybení krajských úředníků a dává za pravdu našim námitkám," dodal.
Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 megawattů, minoritně vyrábí také teplo pro Trnávku a Chvaletice. Společnost Severní energetická (Sev.en) elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun.