Článek
Vyplývá to ze skončeného připomínkového řízení k návrhu novely zákoníku práce.
Proti návrhu na změnu tarifů se postavili například Drábkův stranický kolega z TOP 09, ministr kultury Jiří Besser. Se změnou nesouhlasí ministři za ODS Martin Kocourek (průmyslu a obchodu), Jiří Pospíšil (spravedlnosti), Pavel Drobil (životního prostředí), Ivan Fuksa (zemědělství) a dále Vít Bárta (dopravy, Věci veřejné). Zásadně odmítavé stanovisko zaujal i Úřad vlády.
V připomínkovém řízení návrh MPSV akceptovali pouze tři ministři: Miroslav Kalousek (financí, TOP 09), Karel Schwarzenberg (zahraničních věcí, TOP 09) a Kamil Jankovský (pro místní rozvoj, VV).
Změny tarifů jsou podle většiny ministerstev příliš razantní a bez analýzy dopadů.
Na snížení objemu peněz je ale shoda
Námitky proti změnám tarifů však nic nemění na skutečnosti, že ministerstva nadále podporují a prosazují snížení objemu mzdových prostředků o deset procent.
Úřad vlády proto doporučil MPSV vrátit se k původně zamýšlenému záměru snížení finančních objemů na platy zaměstnanců v souhrnu o 10 procent s tím, že by se ponechalo na každém zaměstnavateli, jak se s úsporou vyrovná.
„Je to první reakce na ucelený návrh. Vše bude záležet na jednání vlády, tam se bude o jednotlivých námitkách podrobně diskutovat,“ řekla Právu mluvčí MPSV Viktorie Plívová.
„Je přirozené, že tak složitý návrh vyvolává diskuse,“ dodala.
Podle sdělení MPSV se přitom ve středu bude projednávat pouze technické řešení tarifů, nikoliv konkrétní částky, které by tarify měly obsahovat.
MPSV předložilo dva návrhy změny platových tarifů. První varianta počítala se stejným platovým základem pro všechny bez ohledu na počet odpracovaných let. K platu by potom náležel osobní příplatek podle schopností a práce zaměstnance. Zástupci zaměstnanců ale upozorňují, že na osobní příplatky a odměny by chyběly peníze.
Ve druhé variantě by se stanovila maximální doba, po kterou by se platy mohly zvyšovat. Automatické zvyšování platů po odpracování určitého počtu let totiž není podle ministerstva motivací k rozšiřování schopností, ale motivací k setrvání v úřadu. Nakonec ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek předložil pouze variantu číslo jedna.
Osobní příplatek 200 % je nereálný
Podle stanoviska ministerstva kultury je například osobní příplatek ve výši 100 až 200 procent nereálný. Osobní příplatek je navíc možné přiznat až po určité odpracované době. Poklesem reálné mzdy posílí nekonkurenceschopnost v oblasti lidských zdrojů ve vztahu k privátnímu sektoru, uvádí se ve stanovisku ministerstva.
Ministerstvo školství požaduje pro své pracovníky vlastní tarifní tabulku. Podle ministerstva spravedlnosti návrh nerespektuje jeden ze základních aspektů odborné kvalifikace, jímž je doba odborné praxe.
Návrh prohloubí závislost aparátu na vůli nadřízených. Systém je demotivující, nešetřili kritikou ani experti ministerstva spravedlnosti.
Podle ministerstva zemědělství jsou zvýhodněni absolventi škol a zaměstnanci s minimální praxí proti zaměstnancům s mnohaletou praxí a zkušenostmi. Úřad vlády v připomínkovém řízení upozornil na problematickou slučitelnost návrhu s právem EU.
Současný systém, který kombinuje zohlednění odsloužených let a udělení nenárokového osobního ohodnocení, cílům práva EU podle Úřadu vlády vyhovuje lépe a je podstatně méně rizikový než systém, který by platové stupně zrušil zcela.
Varianta podle něj nezaručuje ani potřebnou předvídatelnost a průhlednost, která je pro státní správu žádoucí. Zrušení platových stupňů na základě odpracovaných let lze navíc podle Úřadu vlády označit za diskriminaci na základě věku.
Na zachování současné konstrukce stupnic platových tarifů, respektive současného systému odměňování, trvají i odboráři a další zaměstnanci veřejné správy, kteří v úterý demonstrují v Praze.