Článek
Pátrání po ostatcích sv. Anežky má za sebou dlouhou cestu. Zhruba před pěti lety svitla naděje restaurátorům při měření v pražském kostele sv. Haštala, když radarový průzkum potvrdil možný nález předpokládané schrány s ostatky Anežky Přemyslovny. Místo jejího posledního odpočinku tam ale nebylo.
Nejnovější indicie ukazují jinam - na mystický gotický chrám v Panenském Týnci na Lounsku, který vznikl zhruba před sedmi sty lety a nikdy nebyl dostavěn. Chrám se skládá z 21 metrů dlouhého kněžiště a 20 metrů vysokých nedokončených stěn. A právě uprostřed kněžiště by mohl být hrob legendami opředené světice. Novinkám to přímo na místě potvrdil Vrzal, který provedl georadarový průzkum a srovnávací měření.
„V tomto kostele jsem před zhruba čtyřmi lety provedl průzkum v návaznosti na průzkumy, které byly provedeny v kostele sv. Haštala, kde se ostatky nenašly. Indicie mě zavedly do tohoto impozantního chrámu, kde by mohla být svatá Anežka pochována. Měl jsem tady geofyzikální tým, změřili jsme celou tuto plochu a okolí kostela,“ uvedl Vrzal.
Čtyři metry pod zemí?
Po detailním prozkoumání a následném vyhodnocení se překvapující výsledek skutečně dostavil.
„Zhruba v hloubce čtyř metrů v centrálním kněžišti jsme našli útvar, který má jiné složení, jinou hodnotu ve výsledku, který by mohl odpovídat našemu hledanému objektu. Původní podlaha objektu chrámu byla zhruba 150 až 160 cm pod úrovní současné podlahy. To znamená, že se nám potvrdila informace, že pohřební hloubka, do které se pochovávali mrtví, se pohybovala kolem 2 až 2,5 metru,“ uvedl vědec.
Anežka se narodila na počátku 13. století jako dcera českého krále Přemysla Otakara I. a princezny Konstancie Uherské. V dospělosti se rozhodla sloužit chudým a nemocným. V roce 1233 založila pražskou nemocnici sv. Františka a brzy k ní připojila klášter klarisek Na Františku. Zemřela 2. března 1282 a pohřbena byla v kapli Panny Marie v klášterním kostele sv. Františka. Později však byly její ostatky vyzdviženy a přeneseny na jiné místo, po kterém se dodnes pátrá.
Pro uložení jejích ostatků by se mohlo jevit místo v těsném sousedství a blízkosti kláštera v Panenském Týnci jako velmi důstojné. Klášter nechal na počest Anežky roku 1280 postavit Habart ze Žirotína za to, že vyléčila jeho ženu Scholastiku z neplodnosti.
Na stejném místě se také před husity schovaly klarisky, které utekly z kláštera sv. Anny na Františku, a dá se předpokládat, že s sebou převezly i ostatky své zakládající členky a představené celého řádu.
Ostatky by nebylo těžké převézt
„Objekt pod zemí zachycený na monitoru má znaky určité úložky, protože je obložený několika kameny a celý je zadělaný do jílového lůžka. Jíl sloužil k tomu, aby zabránil pronikání vody, jako nejlepší izolant,“ popsal Vrzal.
Zachycený objekt, který by mohl být schránou s ostatky sv. Anežky, má přibližně rozměry 40 x 50 x 60 cm. Nebyl by tedy problém, aby ho klarisky převezly jakýmkoli způsobem, ať už na koni nebo pěšky.
„Nepředpokládám, že by byla uložená uvnitř kláštera, ale spíš v chrámu, protože je daleko důstojnější. U klášterů se často stávalo, že vyhořely, byly vypáleny, kdežto tento objekt měl v té době zůstat nedotčený,“ vysvětlil vědec jednu z dalších indicií.
Závěry svého výzkumu už dřív zveřejnil, ale úřady o ně neprojevily žádný zájem. Vrzal však doufá, že výsledek jeho usilovné práce nakonec povede k výkopu dosud neznámého objektu v zemi.
„V současné době můžeme pouze předpokládat. Objekt má sice parametry hledaného objektu, ale přesně to budeme vědět až v momentě, kdy dojdeme k fyzickému kontaktu s tímto objektem, pakliže by se udělala kopaná dostatečná sonda,“ sdělil Vrzal.
Nedostavěný gotický chrám Panny Marie v Panenském Týnci se stal před několika dny absolutním vítězem v soutěži o nejoblíbenější místo České republiky DestinaCZe 2014. Aby země o tento magický skvost nepřišla, bylo by do budoucna potřeba investorsky zabezpečit opravu horní části tohoto gotického kostela. [celá zpráva]