Článek
Jedním z myslivců, který se vydal o víkendu na čekanou v Českém středohoří, byl i místopředseda mysliveckého sdružení Český granát Podsedice Aleš Helcl. Ani po zhruba dvouhodinovém čekání na posedu a pozdější takzvané šoulačce, tedy procházce lesem, se mu však v sobotu večer divočáka nepodařilo ani zahlédnout. Viděl jen srnce a daňky, v nedaleké velké oboře i jeleny a laně.
„V tuhle letní dobu se divočáci stahují k polím kvůli potravě a schovávají se v obilí, řepce nebo v kukuřici. Takže narazit na ně při čekané je těžké,“ řekl Právu Helcl s tím, že v létě musí myslivci maximálně využívat poznatky o zvycích zvěře.
V zimě na sněhu je šance na skolení divočáka mnohem větší. „Prasata bude mnohem snazší ulovit, až se obiloviny sklidí a zůstanou na strništích. Jinak když prase zaleze v dubnu do řepky, tak dokud se neposeká, není ani velká šance ho z ní dostat,“ uvedl Helcl.
V mysliveckém sdružení v Podsedicích nevědí v poslední době o žádných problémech s prasaty ani o jejich žádných chorobách. „U nás jsou stavy prasat zhruba na průměru, nemyslím, že by tu byla přemnožená,“ řekl Helcl s tím, že žádné uhynulé prase se v okolí nenašlo a ve sdružení neví o nikom, kdo by to hlásil.
Nahlásit každý případný úhyn veterinářům na Litoměřicku je ale podle Helcla nyní to nejdůležitější. „Státní veterinární správa má nepřetržitou službu, musí se vyrozumět i myslivecký hospodář. Nesmí se také přikrmovat žádnými domácími zbytky. To platí již dlouhodobě, někteří myslivci to ale nedodržovali, nyní se ale na to více dbá,“ prohlásil myslivec.
Africký mor prasat |
---|
Je vysoce nakažlivé virové onemocnění prasat domácích a prasat divokých. V České republice se objevilo poprvé na konci června u divočáků na Zlínsku. |
Nemoc se přenáší přímým kontaktem či krmivem. Zatímco u divokých afrických prasat je onemocnění bez příznaků, u prasat domácích a evropských divokých prasat je charakterizováno horečkou a krvácením na sliznicích a orgánech, ve většině případů končí smrtí nakaženého zvířete během několika dní. |
V případě nákazy u prasat domácích by museli zemědělci likvidovat celé chovy, podobně jako u ptačí chřipky. Pro lidi africký mor prasat není nebezpečný. |
Ve sdružení se nyní nezabývali ani otázkou případných společných honů na prasata. Ty se zpravidla konají až v listopadu a prosinci. Na procházky lesem a na posedy vyrazí nimrodi v nejbližších dnech určitě znovu. Myslivců podle Helcla nyní spíše ubývá a jejich věkový průměr se zvyšuje.
„Mladých je míň a míň. Je to také trochu tím, že z myslivosti se stává někde velký byznys, některá sdružení ani nové mladé myslivce nechtějí přijmout,“ uzavřel Helcl.