Hlavní obsah

Mynářova prověrka zřejmě neskončí dřív než za půl roku

Novinky, Radim Vaculík, Jakub Troníček

Minimálně do léta zřejmě bude muset čekat hradní kancléř Vratislav Mynář na výsledek své prověrky na nejpřísnější stupeň utajení, o kterou požádal před více než rokem. Při prověřování na úroveň přísně tajné totiž musí žadatele důkladně proklepnout kromě Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) i tajná služba, která na to má ze zákona šest měsíců.

Foto: Petr Horník, Právo

Vratislav Mynář ukazuje žádost o prověrku na tiskové konferenci na Pražském hradě.

Článek

A právě v tom je háček, zpravodajci totiž své šetření začínají až ve chvíli, kdy dostanou od NBÚ kompletní podklady. A ty úřad od Mynáře doslova tahal dvanáct měsíců.

Bezpečnostní informační služba (BIS) tak podle informací Práva dostala potřebné materiály až na sklonku loňského roku a teprve od té chvíle jí začíná běžet zákonná půlroční lhůta na její práci. Navíc může požádat i o její prodloužení, pokud během šesti měsíců své šetření nestihne ukončit.

Přestože tedy standardně trvá prověrka na nejvyšší stupeň devět měsíců, v Mynářově případě se protáhne nejméně na rok a půl. Čistě formálně ale zatím běží jen menší část z uplynulého roku – při každé prodlevě na straně žadatele se totiž řízení oficiálně přerušuje.

Odkládané pohovory

A prodlev u Mynáře zaznamenal úřad více než dost. Podle informací Práva totiž hradní kancléř mimo jiné opakovaně kvůli své zaneprázdněnosti měnil termíny svých pohovorů, což řízení značně zdržovalo.

Systém totiž s něčím takovým nepočítá, žadatelé o prověrku mají většinou sami zájem na jejím rychlém vyřízení.

Trpělivost s laxním přístupem Mynáře došla úředníkům z NBÚ právě na konci loňského roku, kdy mu podle informací Práva poslali písemné varování před pokutou a zastavením celé prověrky.

Pohrozili pokutou

Sám Mynář ve čtvrtek na otázky ohledně možného zdržování prověrky, o kterém jako první informoval deník MF Dnes, neodpověděl s tím, že se vyjádřil již v rozhovoru pro Lidové noviny z minulého týdne. V něm jakékoliv prodlevy odmítl. „Podle mého výkladu prověrka probíhá standardně,“ řekl tehdy Mynář.

Jenže podle Právem oslovených expertů na práci NBÚ jeho případ standardní ani zdaleka není. S podobným zdlouhavým a protahovaným průběhem řízení se prý bezpečnostní úředníci za poslední roky nesetkali.

K aktivitě ostatně Mynáře dotlačili podle informací Práva až pomocí paragrafu zákona o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, podle kterého může NBÚ uložit pokutu až „do 50 tisíc korun tomu, kdo ztěžuje postup řízení, zejména tím, že se bez závažných důvodů nedostaví na písemnou výzvu“.

BIS může nasadit „uši“

A teprve po tomto upozornění začal Mynář podle informací Práva náležitě spolupracovat a ještě do konce roku dodal všechny materiály potřebné k tomu, aby NBÚ i tajná služba mohla začít řádné šetření.

Kontrarozvědka v rámci svého šetření podle zákona zjišťuje možná bezpečnostní rizika v prostředí, v němž se prověřovaný člověk a okruh jeho nejbližších pohybují. Sáhnout přitom může ke všem dostupným prostředkům, tedy i k odposlouchávání a sledování. Tajná služba také důkladně prověřuje majetkové poměry žadatele a detailně zkoumá i jeho minulost a případné problematické vazby.

A právě to může být Mynářova Achillova pata, důstojníky tajné služby totiž bude zajímat nejen nedávný podezřele výhodný nákup vily v pražských Střešovicích, ale také jeho předchozí podnikání a především jeho dosud ne zcela vyjasněné angažmá v kauze Petrcíle spojené s procesem odstátnění ostravských Nových Hutí.

Mynář na operacích s akciemi společnosti v polovině minulého desetiletí sice oficiálně prodělal několik desítek tisíc korun, v zákulisí se ale mluví o tom, že ve skutečnosti mohl na transakcích vydělat až stovky miliónů korun. Sám k tomu v rozhovoru pro Lidové noviny pouze řekl, že na celém příběhu netratil.

Související články

Výběr článků

Načítám