Článek
V roce 2014 bylo dokonce v 790 případech ženichovi více než 65 let. Ve dvou případech si tak staří ženiši brali čtyřiadvacetileté nevěsty a v dalších pěti byly nevěsty mladší o 35 let. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
„Muži se neradi žení v mladém věku, kdy se cítí svázáni, omezeni. To se ale věkem mění, pro starší muže je sňatek symbolem dobré životní role, jistoty a sebehodnoty,“ řekla Právu psycholožka Kateřina Irmanovová.
Důvodem stále rostoucí obliby svatby po padesátce je u mužů, kteří mají za sebou manželskou zkušenost či rozvod, potřeba obnovit si reputaci, získat opět pocit vlastní hodnoty. „Umožní jim to začít opět žít s čistým štítem. Chtějí být opět oceňováni, váženi, milováni, být viděni v dobrých barvách,“ uvedla Irmanovová.
Starší muži, kteří žijí v neformálním svazku a mají přítelkyni, se cítí přesto osamocení, což se oficiálním formálním svazkem mění. A někteří si svatbou chtějí zajistit, až bude zapotřebí, i dobrou bezplatnou pečovatelku.
Roli má i vzdělání
Rostoucí oblibu svateb u mužů v pozdějším věku potvrzují i statistici. V roce 2014 bylo v ČR uzavřeno 2317 sňatků, do kterých vstupovali snoubenec i snoubenka starší padesáti let. Svateb, v nichž bylo ženichovi 50 a více let, ovšem nevěsta byla mladší, proběhlo dalších 2019.
Celkem do manželství předloni vstoupilo 4336 párů, kde alespoň jeden ze snoubenců byl ve věku po padesátce. Protože se ten rok uzavřelo celkem 45 575 sňatků, představoval podíl svatebčanů po padesátce úctyhodných deset procent.
Pro srovnání: v roce 1993 bylo v ČR uzavřeno 66 tisíc sňatků, z nichž u 2805 byl muž starší padesáti let, což byla pouhá čtyři procenta.
Obecně platí, že ve věku po padesátce do nového svazku směřují spíše muži a ženy s vyšším vzděláním. Šance vysokoškoláků, že uzavřou i po padesátce nový svazek, je dvojnásobně vyšší než u osob se základním vzděláním.
Ženy jsou opatrné
Podle odborníků na rodinu je trochu jiná situace u starších žen. Jsou opatrnější, zvláště ty, které mají za sebou zkušenosti z předchozích manželství. Ženy příliš nechtějí znovu získat břímě zodpovědnosti a pečovatelství, převzít opět péči o domácnost a manžela či druha.
I když tyto ženy neodmítají romantické vztahy, brání se společné domácnosti, závazkům. Často z nich mluví právě negativní zkušenost. Velký vliv na to, zda se lidé po padesátce rozhodnou pro formální sňatek, mají jejich děti.
„Nikdy nezapomenu na nefalšovaný údiv mé dcery, když jsem jí řekla, že si vezmu svého přítele. ,A to budete mít i svatební noc?, zeptala se,“ vzpomíná šedesátiletá Marcela. „Dnes si s mým novým manželem naštěstí dobře rozumí. Pochopila, že život maminek nekončí s prvními šedivými vlasy,“ dodala.
Rozhoduje i dědictví
Jiná situace nastává, když děti pozdní sňatek rodiče vezmou jako ohrožení svých ekonomických zájmů.
„Ekonomika hraje u starších párů významnou roli při rozhodování, jakou dají spolužití formu. V případě, že se oba partneři rozhodnou svůj vztah legalizovat formální svatbou, hraje roli i právo na dědictví,“ upozorňuje finanční poradce František Macháček.
Nové formální svazky jsou typické spíše pro rozvedené než pro ovdovělé. A když chtějí partneři spolu žít, ale z dědictví nevynechat své děti, volí formu volného soužití.
Podstatně větší skupina mužů a žen po padesátce spolu žije tzv. na hromádce, bez oficiálního potvrzení a svatební smlouvy.