Hlavní obsah

Muzeum získalo rubašku, kterou Palach přivezl ze SSSR krátce před srpnovou invazí

Novinky, Izabela Kalinová

Muzeum paměti XX. století získalo do svých sbírek unikátní exponát, rubašku, kterou přivezl student Jan Palach ze Sovětského svazu do Československa v roce 1968 krátce před okupací vojsky Varšavské smlouvy. O Palachově rubašce muzeum pořídilo i krátký film.

Dokument Rubaška Jana PalachaVideo: Muzeum paměti XX. století

Článek

Rubašku, tedy pracovní košili, si Palach přivezl ze svého pobytu na studentské brigádě u Leningradu, z níž se vrátil pouhé čtyři dny před začátkem okupace. Muzeu ji daroval Jiří Mejstřík, který v 60. letech působil ve studentském hnutí na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Natočený film Rubaška Jana Palacha vypráví její příběh. Vedle Mejstříka v něm vystupuje i Hubert Bystřičan, který také studoval na VŠE.

„Právě jemu adresoval Jana Palach pohlednici, kterou poslal 16. ledna 1969 s posledními dopisy. S Hubertem Bystřičanem se znali od roku 1967 z cesty do Kazachstánu, kde byli s dalšími studenty na pracovní brigádě. Jeho bratr Jiří Bystřičan natočil během tohoto cestování po Sovětském svazu film. Je to jediný film, na kterém je Jan Palach před svým protestem zachycen,“ vysvětlil námět filmu historik Petr Blažek, který je členem Správní rady Muzea paměti XX. století.

Expozice Muzea paměti XX. století bude umístěna v Domě pážat na Hradčanech po jeho rekonstrukci, která by měla začít příští rok. Připomene hodnoty lidských práv a důležitost demokratické kultury. V Domě pážat se zatím konají příležitostné akce - v sobotu odpoledne muzeum připravilo program k výročí srpnové okupace Československa. V jeho rámci se uskuteční od 15 hodin promítání filmu Nezvaný host (1969) za účasti režiséra Vlastimila Venclíka, poté debata o možné úpravě důchodů komunistických představitelů a od 18 hodin koncert Vladimíra Merty.

Rusko zablokovalo stránku Českého rozhlasu kvůli článku o Palachovi

Internet a PC

Student Jan Palach se upálil 19. ledna 1969 na pražském Václavském náměstí. Učinil tak na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 a následnému nástupu totalitního režimu, který pohřbil naděje předchozí éry Pražského jara. Jeho čin vyvolal velký ohlas i ve světě. Jsou po něm pojmenovaná náměstí v Římě, Lucembursku, Varně i Krakově.

Související témata:

Výběr článků

Načítám