Může se zhoršit ovzduší. Lidé budou více topit uhlím a dřevem, obávají se meteorologové

ČHMÚ sleduje koncentrace znečišťujících látek v osmi malých obcích v Česku vybraných podle různých podílů jednotlivých druhů vytápění. Monitoruje mimo jiné výskyt polétavého prachu, rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a těžkých kovů.

V malých obcích ČHMÚ měří, protože naprosto dominantním zdrojem benzo(a)pyrenu v ovzduší je lokální vytápění domácností. Díky výměně kotlů se obsah benzo(a)pyrenu v polétavém prachu snížil v hodnocených letech 2017 až 2021 ve většině sledovaných obcí.

Letos se ale podle ČHMÚ objevily náznaky zhoršení kvality vytápění. Na několika místech bylo zaznamenáno určité zvýšení koncentrací benzo(a)pyrenu v polétavém prachu z předběžně vyhodnocených dat z letošního února, uvedla Markéta Schreiberová z oddělení informačního systému kvality ovzduší ČHMÚ.

„Jestli se kvalita ovzduší zhorší a v jaké míře, bude záležet jednak na míře zvýšení emisí znečišťujících látek z lokálního vytápění, ale také na meteorologických podmínkách, které mohou velmi výrazně hodnoty naměřených koncentrací ovlivňovat,“ doplnil vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ v Brně Jáchym Brzezina.

Nejnepříznivější pro kvalitu ovzduší by podle Brzeziny bylo dlouhé období velmi chladných dní v kombinaci se špatnými rozptylovými podmínkami, tedy nízkou rychlostí větru, absencí srážek a přízemními teplotními inverzemi. „Naopak v případě teplejší zimy a absence inverzního počasí lze očekávat i nižší emise z vytápění, a tedy lepší kvalitu ovzduší,“ dodal.

Znečištění z vytápění dřevem a uhlím je možné ovlivnit, zdůraznil ČHMÚ. Záleží například na typu a kvalitě paliva, druhu kotle a způsobu jeho údržby a obsluhy, ale třeba i na teplotě, na kterou je nastavené vytápění v místnostech, upozornil. Přínosné je podle ČHMÚ použití akumulačních nádob v otopné soustavě, dřevo na topení by mělo být pořádně vysušené. Jako zdroj informací a rad k tomu, jak nejlépe topit, doporučil tematický web VŠB - Technické univerzity Ostrava.