Článek
Brabec tehdy zamířil na návštěvu za rodinou, jela s ním i desetiletá neteř, která vyrazila za kamarády. „Stmívalo se, Maruška nikde, tak jsem ji začal shánět po vesnici,“ vyprávěl 37letý muž.
Pak ji uviděl u rybníka Rumcajzák, jak nešťastně pobíhá po břehu. Tušil, že je zle. „Maruška se snažila pomoct dvěma dětem, pod kterými se propadl led,“ pokračoval. Devítiletý chlapec a jeho o tři roky starší sestra se nacházeli uprostřed vodní plochy. „Neuměli plavat, naštěstí se aspoň drželi kusu ledu. Naříkali a plakali. Ve vodě byli už pár minut,“ popsal.
Brabec se rychle svlékl do spodního prádla a opatrně se po tenkém ledě plazil k místu, kde děti zůstaly. „Za žádnou cenu jsem je tam nemohl nechat. Jednal jsem úplně automaticky. Jako kdybych věděl, co mám dělat,“ poznamenal.
Lidé je vzali k sobě domů do nedaleké bytovky, aby se zahřáli. A já jsem si šel zaběhat.
Záchrana ovšem nebyla vůbec jednoduchá. I pod mužem se bořil tenký led. „Jeho část se odlomila a já na ní zůstal. Nakonec jsem se k dětem přeci jen dostal,“ pokračoval. Jenže to ještě nebylo vyhráno. Bylo potřeba sourozence vytáhnout. „Neteř mi podala dlouhou větev. Děti jsem hecoval, aby sebraly sílu a pomohly mi. Naštěstí ještě nebyly úplně vyčerpané. I tak to bylo ale dost namáhavé,“ přiznal.
Když se sourozenci dostali bezpečně na břeh, ujali se jich místní, které mezitím zburcovala Brabcova matka. „Lidé je vzali k sobě domů do nedaleké bytovky, aby se zahřáli. A já jsem si šel zaběhat,“ usmál se.
Druhý den dostal svalovou horečku. „Po pár dnech to zase odeznělo. Hezké bylo, že otec dětí mi pak poděkoval,“ zmínil Brabec.
Slova uznání se dočkal také od plzeňského hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti), který mu udělil ocenění za záchranu života. „Musím říct, že to byl hezký moment. Měl jsem z toho, co jsem zvládl, dobrý pocit. Ale nejsem žádný hrdina,“ zdůraznil na závěr.
Středoškolák z Plzně zabránil tragédii, teď ho ocenil prezident
