Muž jde s právem na eutanazii k Ústavnímu soudu

„Očekáváme, že Ústavní soud udělá to stejné, co soudy v Německu, Rakousku nebo Kanadě. Přikáže politikům a dá jim na to lhůtu třeba rok, aby přijali právní úpravu, která umožní asistovanou pomoc, protože u nás je to trestné,“ řekl Novinkám Milan Hamerský ze spolku pro uzákonění eutanazie. Stížnost podá v pátek.

Na Ústavní soud se šestačtyřicetiletý muž obrátil už v devatenácti různých případech, dosud neuspěl. Často šlo o procesní stížnosti, osvobodit chtěl třeba od soudního poplatku, u resortu spravedlnosti se domáhal náhrady škody. Podání měla mnohdy vady, kvůli čemuž je soud odmítl.

Jeho snahu však spolek podporuje. „Chceme, aby Ústavní soud řekl, že podle Listiny základních práv a svobod by člověk měl právo na eutanazii mít a nemělo by být trestné mu v tom pomáhat,“ dodal Hamerský.

O povolení eutanazie se soudí Petr Bartheldi od roku 2018. „Aby lidé jako já, s trvalým poškozením zdravotního stavu, měli možnost a mohli se rozhodnout, jestli chtějí dál snášet bolesti, anebo chtějí dobrovolně a důstojně odejít z tohoto světa,“ vysvětlil svůj záměr. Prý po čtyřiadvaceti letech od autonehody se od lékařů dozvěděl, že má bolestivě poraněnou páteř a nelze s tím nic dělat. „Nechci skončit v LDN na vozíku. Chtěl bych mít možnost život důstojně ukončit,“ řekl.

Změnu zákona prosazuje senátorka za ANO Věra Procházková, profesí lékařka. Uzákonění eutanazie ale nemá mezi politiky, včetně těch opozičních, velké zastání. Návrh předložila Procházková už jako poslankyně v roce 2020. Proti je však ministerstvo zdravotnictví, které Bartheldi žaluje.

„Návrh, který paní senátorka předložila, nemístně spojuje eutanazii a paliativní péči, což jsou dvě nesouvisející věci. Návrh také neřeší některé věci týkající se například trestní odpovědnosti nebo bezpečnosti systému,“ nastínil náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL).

Striktní je i postoj české justice. Nejvyšší soud v únoru zamítl dovolání Bartheldiho. Neviděl důvod, proč mu vyhovět, jelikož „aktivní způsobení smrti pacientovi, byť na jeho přání, ze soucitu a s ohledem na jeho utrpení, je v České republice hodnoceno jako trestný čin vraždy“ a nic na tom nezmění ani rozhodnutí soudu.

„Život a zdraví jsou považovány za tak významné hodnoty, že i když se týkají konkrétního člověka, převažuje společenský zájem na ochraně těchto statků před právem jedince o těchto statcích svobodně rozhodovat,“ uvedl Nejvyšší soud k dovolání.

S tím spolek ani invalidní důchodce nesouhlasí a hodlají to u Ústavního soudu rozporovat. Jsou přesvědčeni, že tím byla porušena jeho svoboda a právo důstojně zemřít.

Dlouhodobě odmítá povolení asistované sebevraždy Česká lékařská komora. Podle předsedy Vědecké rady ČLK Zdeňka Mrozka vede eutanazie lidi k jednoduchým řešením. Zvlášť u lidí, kteří mají těžké duševní problémy a vidí to jako jediné řešení.

„Pro mě je pomyslné prolomení určité bariéry to, že řekneme, že budou doktoři zabíjet. Poté stanovujete hranici velmi těžko,“ upozornil Mrozek. „Je spousta lidí, kterým nemůžeme pomoci po medicínské stránce, ale můžeme jim vytvořit určité prostředí. Máme dnes paliativní medicínu, která umí od fyzických bolestí pomoci,“ dodal.

Návrh senátorky Procházkové by se týkal jen nevyléčitelně nemocných dospělých, kteří jsou schopni vědomě určit postup k ukončení svého života. Děti a lidé s omezenou svéprávností by byli vyjmuti.

Spolek zdůrazňuje, že by lékaři měli mít právo „výhrady svědomí“ a žádost pacienta o eutanazii by mohli odmítnout. „Náš pohled je o respektu k rozhodování lidí, nikomu se nic nevnucuje,“ dodal Hamerský.