Článek
Byli mezi nimi profesionální běžci, kteří už posbírali mezinárodní vavříny, trénovaní ligoví hokejisté, elitní výsadkáři ze 43. chrudimského praporu, družstvo postavili i žokejové, kteří kurs Velké pardubické znali zatím jen ze sedla závodních koní. Trať si vytrpěl i letošní vítěz Velké, Jan Kratochvíl. „Dávat si nějaké velké ambice je předčasné, ale běhal jsem půlmaratony, tak to snad dám,“ tvrdil optimisticky před startem.
Startovalo se po dvanácti z dostihových boxů
To, že člověk vydrží víc než kůň, se mnohonásobně potvrdilo v průběhu závodu. Lidé sice běželi stejně dlouhou trať jako koně, tedy 6900 metrů, ale na ní měli 39 překážek místo koňských jedenatřiceti. A nijak lehkých: zvedali pivní sudy, přenášeli balvany, potokem za sebou vláčeli automobilové pneumatiky, plazili se bezedným blátem po břiše pod ostnatými dráty.
Vítěz za 33,5 minuty
Společný s koňmi měli snad jen start z dostihových boxů a věhlasný Taxisův příkop. Gladiátoři z něj ale skákali do měkkých pytlů s molitanem. „Byl to krásný zážitek, let vzduchem byl něco úžasného, bylo to příjemné,“ svěřil s pocity po svém prvním setkání s nejtěžší crossovou překážkou na kontinentu vítěz Tomáš Tvrdík.
Zvedání pivních sudů bylo první disciplínou po startu. Pak přišly horší...
Trať zaběhl ve fantastickém čase: 33 a půl minuty. Ale vítězství se od něj čekat dalo. Je mistrem republiky v extrémních bězích.
Extrémní běžecký překážkový závod na trati Velké pardubické se konal 2. prosince v Pardubicích.
Stejný obdiv zaslouží ale i stovky dalších, kteří, ač v bahně a mlze vyčerpáni, trefili do cíle. Součástí premiérové Taxis Gladiator Race byl i páteční noční závod. Čelovky si navléklo a do tmy vyrazilo přes tři sta odvážných.