Hlavní obsah

Mrhání talenty? Ani šikovní se na gymnázia nedostali

Mezi regiony jsou obrovské rozdíly v požadavcích na přijetí na gymnázium. Zejména ve větších aglomeracích totiž chybí místa a ČR se tak připravuje o budoucí naděje. Výsledky přijímaček na střední školy znovu ukázaly, že třeba v Praze musíte u státních testů získat alespoň 70 bodů v testech z matematiky a češtiny z celkové stovky, zatímco jinde stačí třeba i polovina.

Foto: David Taneček, ČTK

Přijímací zkoušky. Ilustrační snímek

Článek

Nedostatek míst v žádaných oborech potvrdil v rozhovoru pro PoliTalk na Novinkách Miroslav Krejčí, šéf Cermatu, který státní přijímačky organizuje.

„Celý příběh je o tom, že jsou malé kapacity škol. Testy neslouží k tomu, aby dítě splnilo, nebo nesplnilo. Je úplně jedno, jestli dítě splnilo test na 90 procent, nebo na 40 procent. Ty testy slouží k tomu, aby se děti srovnaly do pořadí a aby škola, která má přebytek zájmu, si vybrala svých 30 nebo 60 nejlepších. A je úplně jedno, jestli to jsou testy Cermatu, nebo státní testy jiného charakteru, nebo test konkrétní školy,“ uvedl.

Podle něj by ale mělo k přijetí na jakýkoli maturitní obor stačit 20 bodů v součtu obou testů. „Mezi 15 a 20 body z jednotné přijímací zkoušky je hranice toho, kdy jsou ty děti schopny smysluplně odmaturovat. A pokud se zeptáte ředitelů gymnázií, ti většinou nechtějí, aby k nim nastupovaly děti, které mají méně než 50 bodů,“ dodal.

Krejčí: S digitalizací přijímaček jsem spokojen na 100 %. V principu zůstanou stejné i příští rok

PoliTalk

Jenže v Praze nebo v Brně je velká potíž dostat se na gymnázium, byť by uchazeči na jeho studium předpoklady měli.

V Karlínském gymnáziu v Praze 8 přijímali uchazeče, kteří získali alespoň 70 bodů, na Gymnáziu Čakovice v Praze 9 nestačilo k přijetí 77 a na Gymnáziu Přípotoční v Praze 10 ani 79. V přijímacím řízení hrají roli ještě školní přijímací řízení, kdy si školy stanovují ještě další dílčí kritéria, jako jsou vysvědčení, olympiády, pohovory, zkoušky z cizích jazyků či jiných předmětů. Ale státní testy musí mít vždy váhu alespoň 60 procent.

Vyhlášená gymnázia s věhlasnou pověstí si vybírají už jen studijní špičky. Na Gymnáziu Jana Keplera dosáhl v testech poslední přijatý nad čarou 82 bodů, na gymnáziu v Písnické na Praze 4 byla laťka na 85 bodech.

Stačilo 33

V Brně se vyhoupla ještě výše. Na Gymnáziu Matyáše Lercha byli poslední nad čarou i první pod čarou s 90 body. Na gymnáziu na třídě Kapitána Jaroše neuspěl uchazeč s 86 body a v Elgartově s 80.

Naproti tomu třeba na Gymnáziu Cihelní ve Frýdku-Místku měl nejnižší skóre první nepřijatý 64 bodů. Na gymnáziu Rožnov pod Radhoštěm stačilo k přijetí 56 bodů.

Většina deváťáků už má jisté místo ve škole, tři čtvrtiny podle hlavní priority

Domácí

Ale pak jsou i školy, kde není zapotřebí ani dvoupětinového úspěchu. Na gymnáziu v Ledči nad Sázavou stačil k přijetí zisk 36 bodů a na Gymnáziu Lovosice jen 33 bodů. Nutno dodat, že úroveň přijatých uchazečů nesvědčí nutně o kvalitě školy, ale především o dostupnosti míst.

V Praze celkově neuspělo na 16 procent uchazečů, konkrétně 1524 deváťáků. Ve středních Čechách to bylo 1245, tedy 7,8 procenta žáků. Celkově to bylo šest tisíc neúspěšných uchazečů. Ale podle Krejčího se zřejmě volná místa v rámci druhého kola přijímaček ještě najdou.

„Je otázkou, co jsou rodiče a děti ochotni podstoupit z hlediska dojíždění, protože v Praze nebudou mít školu za rohem, ale budou muset dojíždět na okraj Prahy nebo do nějakého blízkého místa v okolí,“ uvedl.

Poslední chyby v přijímačkách opravovali v Cermatu ručně

Věda a školy

Výběr článků

Načítám