Motol a ti druzí: korupci v nemocnicích nahrává výjimka z registru smluv

O tom, že financování a hospodaření českého zdravotnictví není zcela v pořádku, svědčí hned několik kauz z poslední doby.

Jedním z nejznámějších českých případů korupce nemocničního ředitele je kauza bývalého šéfa Nemocnice Na Homolce. Vladimír Dbalý byl odsouzen za korupci. Do svého deníku si zapisoval nejen podrobnosti kolem uplácení, ale i zážitky z užívání drog, o kterých mluvil jako o sněžení na Homolce.

Obžaloba jej společně s dalšími šesti lidmi obvinila z ovlivnění dvou zakázek nemocnice z roku 2009 – tendru na digitalizaci chorobopisů a nákupu Leksellova gama nože. Jedna větev kauzy se týkala také objednání předražených právních služeb.

Dbalý získal na úplatcích přes 27 milionů korun. Společně s dalšími odsouzenými se má podílet na náhradě škod v hodnotě 112 milionů korun. Policie mu zajistila rozsáhlý majetek včetně kufru, v němž měl hotovost, zlato a známky celkem za 34,5 milionu korun. Poté co si odseděl více než třetinu sloučeného desetiletého trestu, se dostal „zasněžený ředitel“ loni v září na svobodu.

Kauza Bulovka se týkala manipulace veřejných zakázek ve Fakultní nemocnici Bulovka a dalších zdravotnických zařízeních, kde byly zakázky předražovány a přidělovány předem domluveným firmám.

K hlavním aktérům patřil kromě bývalého vedení zdravotnického zařízení podnikatel Tomáš Horáček. Policie v roce 2018 odhalila systém úplatků a ovlivňování tendrů, při raziích zadržela několik lidí. Někteří obvinění se přiznali a uzavřeli dohody o vině a trestu, zatímco jiní čelí soudním procesům.

Kauza je jedním z největších korupčních skandálů v českém zdravotnictví. V roce 2018 odhalil audit hospodaření nemocnice, jak tehdy informovaly Novinky, pochybení u zadávání zakázek za celkem 800 milionů korun.

Koncem roku 2019 ústecký krajský soud pravomocně v odvolacím řízení zprostil obžaloby pět bývalých i současných manažerů společnosti Krajská zdravotní, která je v majetku samosprávy a sdružuje nemocnice Ústeckého kraje.

Její ředitel Petr Fiala a další čelili obvinění z pletich při veřejné soutěži a z porušování povinností při správě cizího majetku kvůli údajně předraženým zakázkám na nákup přístrojů a služeb.

Případ se týkal zakázky na nákup přístrojů za více než 400 milionů korun. Na koupi dostala Krajská zdravotní dotaci z Evropské unie. Obžaloba tvrdila, že manažeři stanovili kritéria, díky nimž zakázku získalo konsorcium firem Hospimed a Puroklima.

Krajská zdravotní si podle obžaloby mohla přístroje v soutěži vybrat sama, a to o 80 milionů levněji. Už prvoinstanční soud ale dospěl k názoru, že žalovaný skutek není trestným činem. Kromě koupě přístrojů státní zástupce manažery vinil z předražené zakázky na poradenství při přípravě dotačních žádostí, i v tomto případě byli osvobozeni.

Loni v únoru nicméně policie zadržela deset lidí kvůli podezření z korupce při nákupu zdravotnického materiálu pro nemocnice téže Krajské zdravotní v Ústí nad Labem a také pro Nemocnici Jihlava.

Případ dozoruje stejně jako v případě Motola Úřad evropského veřejného žalobce, protože dodávku části lékařského vybavení pro nemocnice spolufinancoval Evropský fond pro regionální rozvoj. Skupina podle policie zajišťovala, aby veřejné zakázky na dodávky zdravotnického materiálu nemocnicím dostávaly předem vybrané firmy, které jí pak za to poskytovaly úplatky.

Policie stíhá kromě jiných dalšího z bývalých ředitelů Krajské zdravotní Petra Malého a bývalého šéfa jihlavské nemocnice Lukáše Veleva.

Dosud živá je kauza z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), která však s korupcí nesouvisí. Ministerstvo spravedlnosti letos 22. února uvedlo, že se bude zabývat postupem státního zastupitelství v případu bývalého ředitele institutu Michala Stiborka, jeho náměstka Jiřího Malého a šéfa IT odboru Petra Rašky viněných z vydírání dvou kardiochirurgů, kteří měli ustat v kritice vedení zdravotnického zařízení.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl na sociální síti X, že vyvodí případné osobní důsledky pro ty, kteří způsobili pochybení. Soud vrátil kauzu k došetření.

Vyšetřování bylo, jak upozornil magazín Reportér, nezákonné. Neměla se jím zabývat Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Státní zástupce proti verdiktu podal stížnost, takže se případem bude zabývat ještě odvolací soud.

„Nemocnice u nás často řídí lidé, kteří nemají silnou morálku, a když mají příležitost, tak ji využijí. Asi těžko říct, jestli je to systémový problém. Opakuje se však celkem často,“ domnívá se Michal Bláha (Piráti), zakladatel neziskové organizace Hlídač státu, jenž je zároveň členem správní rady VZP.

Poslanec a člen výboru pro zdravotnictví Petr Fifka (ODS) se však nedomnívá, že by v případě našeho zdravotnictví šlo o nějaké systémové selhání. „Jde spíše o to, jak máme nastavené financování nemocnic. Pokud mohou svou infrastrukturu rozvíjet jen díky různým dotačním titulům, může pak docházet k nějakému neadekvátnímu chování,“ myslí si Fifka.

Jako systémové selhání však Bláha vidí například málo průhledné zdravotnické nákupy. „Nemocnicím rozhodně prospěje, pokud budou transparentně zveřejňovat, co a za kolik peněz nakupují. Ony totiž mají nevyřčenou výjimku,“ naráží na události z roku 2017, kdy v Česku začal naplno fungovat registr smluv.

„Tehdy se nemocnice a distributoři, od kterých nakupují, vzbouřili proti tomu, jak se měly uvádět nákupy jednotlivých léků nebo přístrojů. Ministerstvo zdravotnictví následně vydalo doporučení, podle kterého není nutné jednotlivé ceny zveřejňovat,“ vysvětluje Bláha.

Nemocnice tak uvádějí jen celkové ceny jednotlivých smluv. „Ty nejsou pod řádným veřejným dozorem. Dřív přitom zdravotnická zařízení běžně nakupovala ve velkoobchodech léky za vyšší ceny, než byly jednotkové ceny v maloobchodu, tedy v lékárnách,“ upozorňuje zakladatel Hlídače státu.

Zrovna uvádění pořizovacích cen by pomohlo odhalit některé předražené nákupy, jež by teoreticky mohla doprovázet korupce. Ministerstvo zdravotnictví se brání, že se při zveřejnění informací o nákupech řídí zcela podle zákona.

„My neurčujeme, co se zveřejňuje v registru smluv. To určuje samotný zákon č. 340/2015 Sb. o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o jejich registru,“ říká mluvčí ministerstva Jan Řežábek.

Jeho slova jsou však v rozporu s metodickým dopisem ministerstva, podle něhož lze aplikovat důvody, proč nezveřejňovat jednotkové ceny.

„Neexistuje relevantní judikatura v oblasti zveřejňování jednotkových cen – máme aktuálně za to, že v případě jednotkových cen lze aplikovat zákonný důvod k nezveřejnění v registru smluv a k neposkytnutí informací, které jsou například obchodním tajemstvím,“ tvrdí mimo jiné v metodickém pokyn ze 7. října 2019 resort.

Pod dokumentem adresovaným ředitelům takzvaných přímo řízených organizací je podepsán tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).„Transparentnost a efektivita jsou jednou z priorit ministerstva zdravotnictví,“ píše přesto exministr hned v úvodu.

Nastávající nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová v rozhovoru pro Novinky připustila, že zdravotnictví, ve kterém tečou velké peníze, láká organizovaný zločin.

„To, co mě po té době překvapuje a považuji to za určitý deficit, je, že přestože pojmenujeme problematická místa, máme tady i řadu odsuzujících rozsudků, tak to nemá odezvu u kontrolních orgánů, respektive u těch, kteří dotace a subvence poskytují. Žádalo by si to mnohdy zvýšenou kontrolu nakládání s těmito finančními prostředky – nebo možná nastavení i jiných podmínek.“